Lub Tuam Rooj Sab Laj
Nws Sawv Los nrog Hwj Chim Kho Mob hauv Nws Ob Sab Tis: Peb Yuav Kov Yeej Txhua Yam
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2022 lub Tuam Rooj Sab Laj


Nws Sawv Los nrog Hwj Chim Kho Mob hauv Nws Ob Sab Tis:

Peb Yuav Kov Yeej Txhua Yam

Yexus tau kov yeej tej kev raug lim hiam ntawm lub ntiaj teb no kom nej muaj hwj chim nyiaj kom dhau thiab kov yeej.

Marin, kuv yog Txwj Laug Holland, thiab tam sim no ntshe yuav tsis zoo li koj nyiam.

Peb Yuav Kov Yeej Txhua Yam

Peb txhua tus nyiam mloog tej zaj dab neeg txog cov neeg uas nyiaj dhau tej yam nyuaj kawg. Peb hnov txog cov neeg uas nyiam nrhiav tej yam tshiab thiab cov neeg zoo li feem coob uas tseem ciaj sia txawm yog lawv raug tej xwm txheej phem heev los, thiab peb nug peb tus kheej tias, “Peb puas muaj peev xwm nyiaj dhau li ntawd?”

Ua rau kuv xav kiag txog tus neeg British Ernest Shackleton thiab pawg neeg hauv nws lub nkoj HMS Endurance; nws lub nkoj raug puas hauv dej khov ntawm Antarctic ces lawv nyob hauv ib lub pov txwv uas tsis muaj dab tsi yuav luag ob xyoos. Shackleton txoj kev ua thawj coj thiab txoj kev mob siab tau pab cawm nws pawg neeg lub neej, txawm qhov chaw no tsis zoo nyob hlo li.

Ces kuv xav txog pawg neeg hauv Apollo 13 uas yuav tsaws saum lub hli! Tiam sis lawv raug xwm txheej thaum ib lub ntim pa tau tawg, thiab yuav tsum rov qab los rau lub ntiaj teb no. Vim tsis muaj pa ntau, ces pawg neeg no thiab cov kws kawm txuj ci tau tsim tej yam kho teeb meem thiab coj peb tug neeg uas caij tsheb saum nruab ntug rov qab los rau lub ntiaj teb.

Kuv xav tsis thoob txog tib neeg thiab tej tsev neeg uas raug txom nyem hauv kev tsov rog, raug tso hauv tej qhov taub, los yog cov neeg tawg rog, cov uas ua siab loj kom lwm tus uas raug txom nyem muaj kev cia siab, cov uas ua zoo thaum lawv raug kev lim hiam, thiab cov uas pab lwm tus nyiaj mus kom dhau ib hnub ntxiv.

Peb puas yuav muaj peev xwm nyiaj kom dhau tej xwm txheej nyuaj kawg nkaus no?

Tej zaum nej ib txhia xav txog cov neeg uas tau nyiaj kom dhau tej xwm nyuaj no thiab nej xav quaj qw hais tias nej yeej ua neej nyob tam sim no hauv ib zaj dab neeg txog ib tug neeg uas raug kev lim hiam, kev tso tseg, kev thab, kev kub ntxhov hauv tsev, los sis lwm yam kev txom nyem li no. Qhov uas nej sim nyiaj kom dhau tej xwm txheej phem tam sim no ua rau nej xav tias zoo li nej nyob hauv ib lub nkoj uas raug puas tas lawm los sis nej yuav tsum txhob mus rau lub hlis raws li tau npaj lawm. Puas yuav cawm nej dim; nej puas yuav nyiaj kom dhau nej zaj dab neeg?

Nej yeej yuav dim. Nej muaj peev xwm nyiaj kom dhau. Muaj tseeb tiag nej twb dim lawm; muaj ib tug uas tau cawm nej lawm—tus uas tau raug txom nyem ib yam li nej raug thiab nyiaj dhau kev nyuaj siab uas nej nyiaj tam sim no.1 Yexus tau kov yeej tej kev raug lim hiam ntawm lub ntiaj teb no2 kom nej muaj hwj chim nyiaj kom dhau, tiam sis tsis tas li ntawd xwb, Nws ua kom nej muaj hwj chim kov yeej—tej kev mob, kev nyuaj siab, kev txhawj xeeb, thiab cia nej nyob kaj siab lug.

Tus Thwj Tim Povlauj nug tias:

“Tsis muaj ib yam dab tsi yuav cais tau peb tawm ntawm Yexus Khetos txoj kev hlub? tsis hais teeb meem, kev nyuaj siab, kev tsim txom, kev tshaib kev nqhis, kev txom nyem, kev txhawj ntshai, los sis kev ploj kev tuag. …

“Txawm yog li ntawd los Yexus Khetos tus uas hlub peb, nws twb pab peb kov yeej txhua yam ntawd huv tib si lawm.”3

Tej Kev Cog Lus rau cov Neeg Khi Lus Ixayees

Nyaj nej yuav nco qab thaum Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson tau hais lus caw nej nyob hauv lub tuam rooj sab laj tas los no. Nws hais tias: “Thaum nej kawm nej cov vaj lug kub … , kuv xav kom nej sau ntawv txog tag nrho tej yam uas tus Tswv tau cog lus tias Nws yuav ua rau Nws cov neeg khi lus Ixayees. Kuv xav tias nej yuav xav tsis thoob!”4

Nov yog tej lus cog tseg ib txhia uas peb tsev neeg tau kawm txog. Cia li xav seb yuav zoo li cas yog tus Tswv hais tej lus no rau nej—rau nej cov uas nyiaj dhau tej yam nyuaj—vim tej lus no yeej yog hais rau nej:

Tsis txhob ntshai.5

Kuv paub nej raug kev txom nyem, kuv thiaj los pab kom nej dim.6

Kuv yuav tsis tso nej tseg.7

Kuv lub npe nyob nrog nej, thiab kuv tej tim tswv saib xyuas nej.8

Kuv yuav ua tej txuj ci tseem ceeb nyob hauv nej.9

Nrog kuv mus kev; kawm txog kuv; kuv yuav cia nej so.10

Kuv nyob nrog nraim nej.11

Nej yog kuv li.12

Rau cov uas Tseem Nyiaj Kom Dhau

Nrog tej kev nplij siab no, kuv xav hais ncaj qha rau cov uas xav tias tsis muaj ib txoj kev tawm lawv zaj dab neeg ntawm kev nyiaj kom dhau vim lwm tus ua lim hiam rau lawv. Yog tias nov yog nej lub neej, peb yeej los kua muag pab nej nyuaj siab. Peb xav kom nej kov yeej tej kev ntxhov siab, kev txaj muag, thiab kev ntshai, thiab xav kom nej kov yeej tej ntawd los ntawm Yexus Khetos txoj kev pab.

Tus uas Raug Tsim Txom Hloov Ua tus uas Nyiaj Kom Dhau Hloov Ua tus uas Kov Yeej

Yog tias nej tau raug kev ua lim hiam, kev txom nyem, kev ntshai, los yog kev phem, tej zaum ua rau nej xav tias nej tau ua dab tsi kom raug tej no thiab tsim nyog nej yuav muaj txim. Tej zaum nej tau xav li no:

  • Kuv tau muaj peev xwm kom txhob muaj li no.

  • Vajtswv tsis hlub kuv ntxiv li lawm.

  • Yeej yuav tsis muaj leej twg hlub kuv.

  • Kuv raug ua puas tshaj qhov kho taus.

  • Tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj pab lwm tus tiam sis tsis pab kuv.

Tej kev xav yuam kev no tej zaum tau tab kaum nej nrhiav kev pab los ntawm nej tsev neeg, phooj ywg, cov thawj coj, los sis cov kws txawj ua hauj lwm, nej thiaj tau nyiaj ntxeem nej tus kheej xwb. Yog tias nej tau nrhiav kev pab los ntawm cov uas nej tso siab rau, tej zaum nej tseem xav tias nej muaj txim los sis nej ntxub nej tus kheej. Tej yam uas muaj los ntawm tej xwm txheej no ntshe kav tau ntev heev. Nej cia siab yuav muaj ib hnub thaum nej rov qab zoo lawm, tiam sis tseem tsis tau txog hnub ntawd.

Kev raug ua lim hiam yeej tsis yog vim nej ua txhaum dab tsi, tsis hais tus uas ua lim hiam rau nej los yog lwm tus tau hais li cas los xij. Thaum twg nej raug tej yam phem, ib tug txheeb ze yuam nej, los yog lwm yam kev ua phem ua qias, nej tsis yog tus uas yuav tsum hloov siab lees txim; nej tsis lav ris kev txhaum ntawd.

Tsis yog nej tsis tsim nyog los sis nej tsis muaj nqis los sis tsis ntxim hlub npaum li lwm tus vim ib tug neeg tau ua li cas rau nej.

Vajtswv tsis xav tias, thiab Nws yeej ib txwm tsis xav tias nej ntxim ntxub. Txawm nej raug dab tsi los xij, Nws yeej tsis txawj muag los sis poob siab txog nej. Nws hlub nej tshaj qhov nej tau kawm. Thiab nej yuav kawm li ntawd thaum nej tso siab rau Nws tej lus cog tseg thiab thaum nej kawm ntseeg Nws thaum Nws hais tias nej “muaj nqis rau [Nws] pom.”13

Tej yam phem uas lwm tus ua rau nej tsis yog lub ntsiab ntawm nej lub neej. Muaj tseeb tiag, nej yeej yog Vajtswv ib tug tub los yog ib tug ntxhais es tus uas tau Tsim nej tau muab lub ntsiab rau nej dhau los ntawm Nws txoj kev hlub uas zoo tag nrho thiab mus ib txhis li thiab Nws txoj kev caw nej los kho nej kom zoo tag nrho.

Txawm yog nej xav tias ua tsis taus li no, kev kho mob yeej yuav los ntawm qhov txuj ci tseem ceeb uas yog Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj, tus uas tau sawv rov los “nrog hwj chim kho mob hauv nws ob txhais tis.”14

Peb tus Cawm Seej uas muaj siab hlub tshua, thiab kov yeej kev tsaus ntuj thib kev phem kev qias, nws muaj hwj chim kho txhua txoj kev txhaum.15

Thov kom nej paub tias tus Cawm Seej tau nqis mus kom dhau txhua yam, tsis hais qhov uas nej raug los. Rau qhov Nws ua li ntawd, Nws paub tias kev ntshai thiab kev poob ntsej muag zoo li cas.16 Vim nws raug txom nyem thaum Nws theej peb lub txhoj, tus Cawm Seej ua rau nej txais tau kev cia siab uas nej xav tias twb ploj lawm tas mus li, muab zog rau nej uas nej ntseeg tias nej yuav tsis muaj, thiab kho nej zoo tshaj qhov nej tau xav.

Tus Tswv thiab Nws cov Yaj Saub Tau Hais tias Kev Ua Lim Hiam Yog Kev Txhaum

Yeej tsis muaj chaw rau tej kev lim hiam twg—ntawm lub cev, kev yuam deev, kev hais lus phem, los sis ntawm lub siab ntsws—tsis hais nyob hauv tsev, nyob hauv lub teb chaws twg, los sis hauv tej kab lig kev cai twg. Tsis muaj ib yam dab tsi uas ib tug poj niam, ib tug txiv, los yog tus me nyuam yuav hais tau kom thiaj li “tsim nyog” raug ntaus. Tsis muaj leej twg, hauv ib lub teb chaws twg los sis los ntawm kab lig kev cai twg, uas yuav ua ib yam dab tsi kom lwm tus muaj cai ua lim hiam los sis ua phem rau lawv vim lwm tus xav tias lawv muaj hwj chim los sis lawv muaj zog tshaj.

Cov neeg uas ua lim hiam thiab nrhiav kev muab lawv tej kev txhaum zais cia tej zaum yuav ua tau li ntawd rau ib ntu. Tiam sis tus Tswv uas paub tag nrho Nws yeej paub lawv tau ua dab tsi thiab lawv xav li cas hauv lawv lub siab.17 Nws yog ib tug Vajtswv ntawm kev txim lij, thiab yuav muaj raws li Nws txoj kev ncaj ncees xwb.18

Tus Tswv kuj yog ib tug Vajtswv uas muaj siab hlub tshua cov uas hloov siab lees txim tiag tiag. Cov neeg uas ua lim hiam rau lwm tus—tsis hais cov uas raug phem lawv tus kheej thiab—cov uas lees txhaum, tso lawv tej kev txhaum tseg, thiab ua tag nrho lawv ua tau kom them nqi thiab kho kom zoo li qub, yeej txais tau kev zam txim dhau los ntawm Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj.

Rau cov uas raug liam txog tej uas tsis tau ua, ntshe lawv xav tias zoo li lawv nyob hauv ntuj txiag teb tsaus thiab. Tiam sis cov neeg no kuv tau koob hmoov los ntawm tus Cawm Seej txoj kev raug txom nyem theej lawv thiab lawv paub tias qhov tseeb yuav kov yeej thaum kawg.

Tiam sis cov neeg uas ua phem ua qias yuav sawv rau ntawm tus Tswv kom qhia tias lawv tau ua txhaum loj npaum li cas.

Tus Tswv twb qhia meej tias Nws yuav rau txim rau yam kev lim hiam twg los yog: “Yog leej twg ua rau cov me nyuam … ib tug ua txhaum, cia li muab hlua khi ib txhib zeb uas loj dai rau tus ntawd caj dab, thiab coj nws mus pov rau hauv hiav txwv yuav zoo dua.”19

Lus Xaus

Cov phooj ywg uas raug mob ua luaj li—thiab nej txhua tus uas raug tej yam tsis ncaj hauv nej lub neej—nej muaj cib fim rov qab muaj qhov chiv keeb. Nyob hauv Khexemanes thiab saum Khaulakhauthas, Yexus “tau ris … tag nrho kev nyuaj siab thiab kev txom nyem uas peb txhua leej txhua tus ib txwm tau raug,”20 thiab Nws tau kov yeej txhua yam no! Tus Cawm Seej ncav tes xav muab lub txiaj ntsim kho mob rau nej. Yog nej ua siab loj, ua siab ntev, thiab rau siab ntseeg Nws, ces tsis ntev nej yuav txais tau lub txiaj ntsim no. Nej yuav tso nej txoj kev mob tseg rau ntawm Nws txhais ko taw.

Nej tus Cawm Seej tau hais tias, “Thaum tub sab tuaj tsuas yog tuaj nyiag, tuaj tua thiab ua kom puas tsuaj xwb. Tiam sis kuv los, yog los ua kom nej tau txoj sia thiab tau lub neej puv npo.”21 Nej yog cov uas tau nyiaj kom dhau, kom kho tau nej, thiab nej tso siab rau Yexus Khetos lub hwj chim thiab txoj kev tshav ntuj hais tias nej yuav kov yeej.

Yexus yeej muaj peev xwm ua tej yam uas tib neeg uas tsis taus. Nws tau los kom ua taus tej yam neeg ua tsis taus, muab txhiv dim rau cov uas tsis tsim nyog muab txhiv dim, kho cov neeg uas kho tsis tau, kho tej yam tsis ncaj kom ncaj, cog lus txog tej yam uas neeg cog tsis tau.22 Thiab Nws yeej muaj peev xwm ua li no. Muaj tseeb tiag, Nws muaj peev xwm ua zoo tag nrho. Los ntawm Yexus Khetos, tus uas kho peb zoo, lub npe dawb ceev, amees.

Yog xav tau xov xwm thiab tej kev pab ntxiv, saib “Abuse” nyob ntawm qhov chaw hu ua Life Help ntawm ChurchofJesusChrist.org thiab nyob hauv qhov app Txoj Moo Zoo cov Ntawv.