Lub Tuam Rooj Sab Laj
Yuav Kho lub Ntiaj Teb
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2022 lub Tuam Rooj Sab Laj


Yuav Kho lub Ntiaj Teb

Yuav kho tau tej yam tsis zoo thiab kev tsis sib haum thaum twg peb hwm Vajtswv, uas yog Leej Txiv rau peb sawv daws, thiab Yexus Khetos, Nws Tib Leeg Tub.

Cov kwv tij thiab cov muam, thaum lub caij Easter no, peb muaj hmoov vim peb tau sib ntsib thiab txais lus qhuab ntuas thiab kev coj qhia los ntawm Vajtswv cov tub qhev.

Kev coj thiab qhia dawb ceev los ntawm peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej uas yuav pab coj peb kev hauv lub caij muaj kev kub ntxhov no. Raws li qhia tseg hais tias yuav muaj, “hluav taws , thiab kev ntxhov siab,” “kev ua tsov rog, muaj lus xaiv hais txog kev tsov rog, thiab av qeeg hauv pej kum teb chaws,” “thiab txhua yam kev txog kev txhaum,”1 “tej phaum mob,”2 “kev tshaib kev nqhis”3 uas tab tom tsim txom tej yim neeg, tej koog zej zog, thiab tej lub teb chaws.

Muaj lwm yam phaum mob uas nyob thoob plaws ntiaj teb no: uas yog kev tawm tsam koj thiab kuv txoj kev ywj siab xav teev tiam Vajtswv li cas. Haj yam muaj neeg uas xav tshem kev teev ntuj thiab kev ntseeg Vajtswv los ntawm tej chaw rau pej xeem sawv daws, cov tsev kawm ntawv, hauv koog zej zog thiab tej chaw hauj lwm. Cov neeg uas tsis xav muaj kev ywj siab xaiv teev ntuj sim tsa tej kev cai txwv rau tej kev teev ntuj. Lawv yeej cem thiab thuam tej kev ntseeg ntuj.

Txoj kev xav li no ua rau ib txhia neeg tsis muaj nqi, saib tsis tau tib neeg tej kev ntseeg, tsis ua ncaj ncees, saib tsis tau lwm tus neeg rau nqi, sab ntsuj plig, thiab tej kev xav li.

Txoj kev ywj siab xaiv teev ntuj yog dab tsi?

Yog txoj kev ywj siab xaiv kev teev tiam txhua yam, kev ywj siab xaiv los sib sau ua ke, kev ywj siab xaiv hais li cas, kev ywj siab xaiv los ua raws li yus txoj kev ntseeg, thiab cia lwm tus tib neeg muaj tib txoj kev ywj siab xaiv li ntawd. Kev ywj siab xaiv teev ntuj cia peb sawv daws txiav txim rau peb tus kheej seb peb yuav ntseeg dab tsi, peb yuav ua neej nyob li cas thiab ua raws li peb txoj kev ntseeg, thiab raws li peb xav tias Vajtswv xav kom peb ua li cas.

Tej kev tsim txom tej kev ywj siab rau kev teev ntuj li no tsis yog ib yam tshiab. Hauv tib neeg zaj liv xwm, tib neeg uas muaj kev ntseeg yeej raug luag tej tsim txom lawv. Cov mej zeej hauv Yexus Khetos Lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg los raug ib yam li ntawd thiab.

Txij thaum peb pib, coob tug neeg uas sim nrhiav Vajtswv tau los rau hauv lub Koom Txoos no vim lawv nyiam tej lus qhuab qhia uas los saum ntuj los, muaj xws li kev ntseeg Yexus Khetos thiab Nws txoj Kev Theej Txhoj, kev hloov siab lees txim, txoj kev cawm seej, thiab qhov uas peb tus Tswv yuav Rov Los Zaum Thib Ob.

Kev tawm tsam, kev tsim txom, thiab kev ua phem yog tej yam uas peb thawj tus yaj saub hauv lub caij nyoog kawg no, Joseph Smith, thiab nws cov neeg yeej raug ntau heev.

Thaum muaj kev kub ntxhov hauv xyoo 1842, Yauxej luam tawm 13 nqe lus tseem ceeb rau lub Koom Txoos no uas tab tom loj hlob, muaj ib nqe uas hais tias: “Peb qhia tias peb muaj cai teev tiam Vajtswv tus uas Muaj Hwj Chim Tag Nrho raws li seb peb lub siab xav li cas txog kev paub qhov zoo thiab qhov phem, thiab cia txhua tus neeg muaj cai li ntawd ib yam nkaus, cia lawv teev tiam txawm zoo li cas, nyob rau qhov twg, thiab teev tiam dab tsi los nyob ntawm lawv.”4

Nws nqe lus no hais txog txhij txhua, ua rau neeg muaj kev ywj siab, thiab saib tau lwm tus neeg rau nqi. Qhov ntawd yog lub hauv paus rau kev ywj siab xaiv teev ntuj.

Tus Yaj Saub Joseph Smith kuj hais tias:

“Kuv yeej ua siab loj tshaj tawm twv lub Ntuj Ceeb Tsheej hais tias kuv los yeej zoo siab hlo txo kuv txoj sia tiv thaiv cov neeg Presbyterian, cov neeg Baptist, los sis ib tug txiv neej zoo hauv lwm txoj kev teev ntuj tej cai thiab; rau tib lub ntsiab cai ntawd uas yuav tswj kav … ib Tsoom Haiv Neeg Ntseeg … tej cai yeej yuav tswj kav cov Neeg Txiv Plig tej cai thiab, los sis lwm txoj kev teev ntuj uas tsis nto moo thiab tsis muaj zog txaus tiv thaiv lawv tus kheej.

“Twb yog kuv txoj kev nyiam kev ywj pheej [uas] tshoov kuv lub siab—tib neeg sawv daws txoj kev ywj pheej ntawm tej kev cai lis choj thiab kev teev ntuj tib si.”5

Txawm li ntawd los, cov mej zeej hauv lub Koom Txoos thaum ntawd raug kev tsim txom thiab raug ntiab tawm mus ntau txhiab mais, los ntawm New York mus rau Ohio mus rau Missouri, es nyob ntawd tus tswv xeev teb ua ntawv txib hais tias cov mej zeej hauv lub Koom Txoos “yog ib co yeeb ncuab thiab yuav tsum muab lawv tua pov tseg los sis ntiab tawm ntawm lub xeev mus.”6 Lawv khiav mus nyob Illinois, tiam sis tseem muaj neeg tsim txom lawv. Ib pab laib twb tua tus Yaj Saub Yauxej, es xav tias yog muab nws tua pov tseg ces lub Koom Txoos yuav ploj mus thiab cov neeg ntseeg yuav khiav mus rau ub rau no. Tiam sis cov ntseeg tseem nyob ruaj khov. Tus uas lawv Yauxej qab, Brigham Young, coj ntau txhiab leej neeg uas raug ntiab tawm mus 1,300 mais (2,100 kilaumev) rau sab hnub poob uas tam sim no yog lub xeev Utah.7 Kuv cov poj koob yawm txwv yog ib co ntawm thawj cov neeg pioneer ntawd.

Los ntawm tej hnub uas raug tej kev tsim txom loj loj li ntawd, tus Tswv lub Koom Txoos tau loj hlob tuaj es tam sim no muaj ze li 17 lab leej neeg, 8 es ntau tshaj ib nrab cov neeg ntawd nyob sab nraum Teb Chaws Amelikas.

Thaum lub Peb Hlis Ntuj xyoo 2020 peb lub Koom Txoos nco txog 200 xyoo txij li muab txoj moo zoo Txum Tim Rov Qab Los es thiaj tau tshaj tawm rau lub ntiaj teb, twb yog Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm thiab Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim npaj zaj lus tshaj tawm ntawd. Zaj ntawd pib hais tias, “Peb tshaj tawm tias Vajtswv hlub Nws cov me nyuam nyob hauv txhua lub teb chaws hauv lub ntiaj teb.”9

Peb tus yaj saub, Russell M. Nelson, tau qhia ntxiv hais tias:

“Peb ntseeg txog kev ywj pheej, kev ua siab zoo, thiab ua ncaj ncees rau tag nrho Vajtswv cov me nyuam.

“Peb sawv daws yog kwv tij nus muam, txhua tus yog Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej ib tug me nyuam. Nws tus Tub, tus Tswv Yexus Khetos, caw peb sawv daws los cuag Nws, ‘cov neeg dub thiab cov neeg dawb, cov neeg ua qhev thiab cov neeg ywj pheej, poj niam thiab txiv neej.’(2 Nifais 26:33).”10

Nrog kuv sim xav txog plaub yam uas lub xam khoo thiab tib neeg yuav tau tej yam zoo vim muaj kev ywj siab xaiv teev ntuj.

Yam thib ib. Txoj kev ywj siab xaiv teev ntuj yeej hwm lo lus txib tseem ceeb tshaj plaws thiab lo lus txib thib ob, uas yog tso Vajtswv hauv nruab plawv peb lub neej. Peb nyeem hauv Mathais hais tias:

“Nej yuav tsum hlub tus Tswv nej tus Vajtswv kawg siab kawg ntsws, kawg plab kawg plawv kawg nej lub dag lub zog.”11

“Nqe ob uas tseem ceeb hais li no hais tias, Hlub [nej] tej kwv tij zej zog ib yam li [nej] hlub [nej] lub cev.”12

Txawm yog nyob hauv ib lub tsev teev ntuj, tsev txoos, tsev pe hawm, los sis yus ib lub tsev me me, Khetos cov ntseeg, thiab txhua tus neeg uas muaj kev ntseeg tib yam, qhia tau hais tias lawv rau siab ntseeg Vajtswv thaum lawv pe hawm Nws thiab kam ua hauj lwm pab Nws cov me nyuam.

Yexus Khetos yog tus yam ntxwv zoo tshaj txog kev hlub thiab kev pab tib neeg li no. Thaum Nws qhuab qhia neeg, Nws tau tu cov neeg pluag,13 kho tib neeg uas mob14 thiab cov uas dig muag.15 Nws pub cov tshaib noj,16 xyab Nws txhais caj npab rau cov me nyuam,17 thiab zam txim rau cov neeg uas ua phem rau Nws, thiab cov uas muab Nws dai saum ntoo khaub lig.18

Cov vaj lug kub piav tias Yexus “mus thoob plaws qhov txhia qhov chaw ua tej hauj lwm zoo.”19 Peb yuav tsum ua li ntawd thiab.

Yam thib ob. Kev ywj siab xaiv teev ntuj cia peb qhia peb txoj kev ntseeg, kev cia siab, thiab kev thaj yeeb.

Ua lub Koom Txoos, peb nrog lwm txoj kev teev ntuj sib koom siab tiv thaiv txhua yam kev ntseeg thiab kev xav thiab txoj cai uas cia lawv hais raws li lawv lub siab nyiam. Qhov no tsis yog hais tias peb txais lawv tej kev ntseeg, los yog lawv yuav tsum txais peb li, tiam sis peb muaj kev ntseeg uas muaj ntsis zoo ib yam uas yeej yog ntau tshaj qhov uas tib neeg xav tswj hwm peb.

Tsis ntev tas los no kuv ua tus sawv cev rau lub Koom Txoos hauv ib txoj kev sib ntsib rau Tej Kev Ntseeg hu ua G20 nyob hauv Italy teb. Kuv tau kev txhawb siab, thiab haj yam muaj siab loj, thaum kuv ntsib cov thawj coj rau cov tsoom fwv thiab tej kev teev ntuj thoob plaws ntiaj teb no. Kuv pom hais tias yuav kho tau tej yam tsis zoo thiab kev tsis sib haum thaum twg peb hwm Vajtswv, uas yog Leej Txiv rau peb sawv daws, thiab Yexus Khetos, Nws Tib Leeg Tub. Tus Kws Kho Mob Zoo Tshaj Plaws rau peb txhua tus yeej yog peb tus Tswv thiab tus Cawm Seej, Yexus Khetos.

Kuv muaj ib yam txawv me ntsis thaum kuv xaus kuv tej lus hais. Xya tus neeg uas hais lus ua ntej kuv tsis tau xaus lawv cov lus raws li kev ntseeg los sis hauv Vajtswv lub npe. Thaum kuv tseem hais lus, kuv tau xav twj ywm hais tias, “Kuv puas cia li hais ua nej tsaug thiab mus zaum, los yog kuv puas xaus kuv cov lus es hais tias ‘hais li no los ntawm Yexus Khetos lub npe’?” Kuv txawm nco qab hais tias kuv yog leej twg, thiab kuv paub hais tias tus Tswv yuav xav kom kuv hais Nws lub npe thaum kuv yuav xaus kuv zaj lus. Ces kuv txawm ua li ntawd. Thaum saib nram qab, twb yog lub cib fim rau kuv qhia kuv txoj kev ntseeg; thiab kuv muaj kev ywj siab xaiv hais kuv zaj lus tim khawv txog Nws lub npe uas dawb huv.

Yam thib peb. Kev teev ntuj yeej txhib tib neeg los pab lwm tus neeg.

Thaum kev teev ntuj muaj chaw thiab muaj kev ywj pheej kom huaj vam, cov neeg ntseeg ua tej yam me uas pab tau tib neeg ntau kawg li. Cov neeg Yudais lo lus “tikkun olam,” uas txhais tau tias “kom hloov los sis kho lub ntiaj teb,” yog ib yam uas niaj hnub no tib neeg coob ua. Peb twb sib koom tes nrog Catholic Charities, uas hu ua Caritas Internationalis; Islamic Relief; thiab ntau lub koom haum Yudais, Hindu, Hauj Sam, Sikh, thiab Neeg Ntseeg Yexus zoo li pawg Salvation Army thiab National Christian Foundation. Ua ke no peb ua hauj lwm pab ntau plhom leej neeg uas xav tau kev pab, tsis ntev tas los no tau pab muab tsev pheej suab ntaub, pam pua chaw pw, thiab khoom noj rau cov neeg tawg rog,20 thiab txhaj tshuaj tiv thaiv kab mob, zoo li tiv thaiv tus mob uas ua rau neeg tuag tes tuag taw21 thiab tus mob COVID.22 Yog yuav sau ntawv txog txhua yam ces yuav yog ib daim ntawv ntev heev, tiam sis tib neeg xav tau kev pab ntau.

Tiag tiag mas, cov neeg ntseeg, thaum sib koom tes ua, yeej pab tau ntau kawg. Tib lub sij hawm ntawd, qhov uas ib leeg pab ib leeg yog tej yam uas luag tej tsis pom tiam sis tej ntawd hloov tau tib neeg lub neej.

Kuv xav txog tus yam ntxwv hauv Lukas thaum Yexus Khetos ncav tes mus pab tus poj niam hauv lub zos Nais. Yexus, nrog ib pab neeg ntseeg, tuaj txog thaum tab tom ua lub ntees tuag yuav muab tus poj ntsuam tib leeg tub faus cia. Vim tsis muaj nws lawm, tus poj ntsuam tab tom muaj teeb meem ntawm sab paj hlwb, sab ntsuj plig thiab ntawm nyiaj txiag. Yexus, pom nws los kua muag, ces txawm hais tias, “Txhob quaj mog.”23 Ces nws txawm kov lub hleb uas tus tub nyob hauv, ces sawv daws nres nyob ntsiag to.

Ces Nws txib hais tias, “Tus hluas, kuv hais rau koj tias, koj cia li sawv tsees.

“Tus tuag ntawd txawm sawv tsees zaum nrog lawv tham. Yexus coj nws mus rau nws niam.”24

Txoj kev tsa neeg tuag sawv rov los yeej yog ib qho txuj ci, tiam sis txhua yam ua siab zoo thiab txhawb pab ib tug neeg uas raug kev nyuaj siab twb yog qhov uas peb pab tau thiab “[tawm mus] ua zoo,” paub tseeb tias “Vajtswv [yeej] nrog [peb] nyob ua ke.”25

Thiab yam thib plaub. Kev ywj siab xaiv teev ntuj yeej pab tib neeg sib koom siab thiab kho tej kev cai thiab kab lig kev cai kom ua zoo.

Nyob hauv Phau Tshiab peb nyeem txog neeg coob uas tig ntawm Yexus Khetos mus, yws yws thuam Nws cov lus qhuab qhia tias, “Cov lus no nyuaj kawg li; leej twg thiaj yuav to taub?”26

Niaj hnub nim no hnov cov uas tsis xav kom muaj kev teev ntuj tseem qw qw li ntawd thiab. Yog tsis muaj kev teev ntuj los pab kho tib neeg tus cwj pwm thiab pab thaum muaj kev nyuaj siab, leej twg yuav los pab? Leej twg yuav qhia kev ncaj ncees, kev ris txiaj, kev zam txim, thiab kev ua siab ntev? Leej twg yuav muaj kev hlub tshua, kev khuv leej, thiab kev ua siab zoo rau cov neeg uas txom nyem thiab cov uas tib neeg tsis tshua nco qab txog? Leej twg yuav saib xyuas cov neeg txawv uas tseem tsim nyog tau kev pab vim sawv daws yog Vajtswv cov me nyuam? Leej twg yuav xyab tes mus pab cov uas xav tau kev pab thiab tsis xav tau dab tsi pauj txiaj ntsim? Leej twg yuav hwm kev thaj yeeb thiab kev ua raws li tej kev cai uas siab tshaj tej ua tib neeg nyiam ua niaj hnub nim no? Leej twg yuav kam ua raws li tus Cawm Seej lo lus txib kom “Cia li mus, ua ib yam li ntawd”?27

Peb yuav ua! Kuv cov kwv tij thiab cov muam, peb yuav ua.

Kuv caw nej los tiv thaiv txoj kev ywj siab xaiv teev ntuj. Qhov no yog ib yam uas Vajtswv pub rau peb txoj kev ywj pheej.

Txoj kev ywj siab xaiv teev ntuj ua kom tib neeg tej kev xav yuav nyob sib txig. Tej yam zoo los ntawm txoj kev teev ntuj, tej uas nws pab tau, thiab tej kev hlub lwm leej lwm tus tsuas loj tuaj thaum peb tiv thaiv kev ywj pheej thiab ua raws li peb tej kev ntseeg.

Kuv ua tim khawv tias Russell M. Nelson yog Vajtswv tus yaj saub. Kuv ua tim khawv tias Yexus Khetos coj thiab kav lub Koom Txoos no. Nws tau theej peb lub txhoj, raug ntsia saum ntoo khaub lig, thiab sawv rov los hnub thib peb ntawd.28 Vim muaj Nws, peb thiaj muaj cuab kav rov qab muaj sia nyob tas mus ib txhis li; thiab cov uas muaj lub siab xav yuav muaj peev xwm nrog peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej nyob ua ke. Kuv tshaj tawm qhov tseeb no rau tag nrho lub ntiaj teb. Kuv muaj kev ris txiaj vim kuv muaj kev ywj pheej li no. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.