Lub Tuam Rooj Sab Laj
Koj Yawg Suab txoj Koob Hmoov—Tej Lus Qhia Los ntawm Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2023 lub Tuam Rooj Sab Laj


Koj Yawg Suab txoj Koob Hmoov—Tej Lus Qhia Los ntawm Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej

Kuv yawg suab txoj koob hmoov tau pab kuv to taub tias kuv yog leej twg tiag tiag thiab kuv muaj peev xwm hloov los ua neeg zoo li cas.

Kuv muaj niam thiab txiv zoo kawg uas hlub kuv thiab rau siab qhia nkawd cov me nyuam txog txoj moo zoo. Tu siab uas nyuaj rau kuv niam kuv txiv sib raug zoo. Kuv yog ib tug me nyuam hauv lub Koom Haum Me Nyuam Yaus thaum muaj neeg qhia kuv tias nkawd yuav sib nrauj thiab tej zaum kuv yuav tsum xaiv kuv yuav nrog tus twg nyob. Yog li ntawd, tau ntev lawm kuv txhawj xeeb heev; tiam sis, ib lub txiaj ntsim los ntawm kuv Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau hloov txhua yam rau kuv—kuv yawg suab txoj koob hmoov.

Thaum kuv muaj 11 xyoos, kuv txhawj txog kuv niam kuv txiv txoj kev sib raug zoo, kuv thiaj li xav tau kuv yawg suab txoj koob hmoov. Kuv paub tias kuv Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej paub kuv zoo tag nrho, paub kuv tej xwm txheej. Thiab kuv kuj paub tias Nws yuav coj kuv kev. Tom qab kuv hnub yug thaum kuv muaj 12 xyoos, kuv tau txais kuv yawg suab txoj koob hmoov. Twb yog tsib caug tawm xyoo tas los, tiam sis kuv nco ntsoov lub sij hawm dawb ceev ntawd.

Zoo siab uas peb muaj tej lus qhia txog yawg suab cov koob hmoov nyob hauv lub Koom Txoos General Handbook:

“Txhua tus mej zeej uas tsim nyog thiab ua kev cai raus dej lawm txais tau yawg suab txoj koob hmoov, uas muab Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tej lus qhia rau peb.”

Ib tug mej zeej yuav tsum “paub tab txaus kom to taub tias txoj koob hmoov ntawd tseem ceeb thiab dawb ceev npaum li cas” thiab “to taub cov lus qhuab qhia ntawm txoj moo zoo.”

“Yuav zoo yog tias tus mej zeej hluas txaus kom tseem yuav txiav txim txog ntau yam tseem ceeb hauv nws lub neej. … Cov thawj coj pov thawj hwj yuav tsum tsis txhob hais tias ib tug mej zeej hluas dhau kom txais yawg suab txoj koob hmoov. …

“Txhua yawg suab txoj koob hmoov yog ib yam uas dawb ceev, pub rau tus ntawd paub ib leeg xwb, thiab hais txog tus kheej. …

“Ib tug neeg uas txais yawg suab ib txoj koob hmoov yuav tsum saib tej lus ntawd rau nqi, xav txog thiab ua neej tsim nyog kom txais tau cov koob hmoov hauv lub neej no thiab nyob mus ib txhis raws li hais nyob hauv txoj koob hmoov ntawd.”1

Peb tus yaj saub Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson pheej qhia txog qhov uas yawg suab txoj koob hmoov tseem ceeb npaum li cas,2 ua rau txhua tus uas txais “kev qhia caj ceg los ntawm Anplaham, Ixaj, thiab Yakhauj”3 thiab qhia tias txhua txoj koob hmoov “yog cov vaj lug kub rau nej.”4

Kuv yawg suab txoj koob hmoov tseem ceeb kawg nkaus rau kuv thaum kuv hluas vim li no. Qhov thib ib, dhau los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv lub hwj chim, kuv yawg suab txoj koob hmoov tau pab kuv to taub tias kuv yog leej twg tiag tiag thiab kuv muaj peev xwm hloov los ua neeg zoo li cas. Qhov ntawd tau pab kuv paub, ib yam li Thawj Tswj Hwm Nelson tau qhia tias, kuv yog “Vajtswv tus tub,” ib tug “[me nyuam] ntawm kev khi lus,” thiab “Yexus Khetos ib tug thwj tim.”5 Kuv paub lawm tias kuv Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab kuv tus Cawm Seej paub kuv thiab hlub kuv thiab Nkawd pab kuv lub neej. Qhov no tau pab kuv xav txav los nyob ze Nkawd thiab ntseeg thiab tso siab rau Nkawd ntxiv.

Ib tug phooj ywg zoo uas tau koom lub Koom Txoos thaum nws yog ib tug hluas hais tias: “Thaum tus yawg suab tso nws tes saum kuv taub hau thiab hais kuv lub npe, txhua yam twb hloov, … tsis yog thaum lub sij hawm ntawd xwb tiam sis tau hloov tas kuv lub neej. Kuv twb paub lawm tias—los ntawm lub hwj chim uas nws siv kom hais lus—Vajtswv paub kuv tiag tiag li. Cov lus uas nws hais chob kuv lub siab tag nrho. Kuv twb paub lawm tias Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej paub kuv, kawg siab kawg ntsws.”

Qhov uas kuv paub tias kuv yog leej twg tiag tau pab kuv to taub thiab xav ua tej yam uas Vajtswv xav kom kuv ua.6

Qhov no ua rau kuv kawm txog kuv tej kev khi lus thiab cov lus cog tseg ntawm Vajtswv txoj kev khi lus nrog Anplaham.7 Ua rau kuv muaj ib lub zeem muag pom mus ib txhis uas ua rau kuv xav ua raws li kuv tej kev khi lus.

Thaum kuv yog ib tug tub hluas, kuv tau kawm txog kuv yawg suab txoj koob hmoov ntau, yuav luag txhua hnub, es qhov ntawd tau pab kuv txais tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv lub hwj huam kom nplij kuv lub siab thiab coj kuv kev, es thaum kuv ua raws li tej uas Nws tshoov kuv lub siab ua kuv txoj kev txhawj xeeb tau ploj mus. Qhov no ua rau kuv haj yam xav thov kom muaj txoj kev kaj, qhov tseeb, thiab tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv los hauv kuv lub neej los ntawm kuv txoj kev kawm cov vaj lug kub thiab kev thov Vajtswv txhua hnub, thiab rau siab kawm thiab ua raws li Vajtswv cov yaj saub thiab cov thwj tim tej lus qhia. Kuv yawg suab txoj koob hmoov kuj ua rau kuv xav ywj rau kuv Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej lub siab nyiam, thiaj li ua rau kuv muaj kev xyiv fab loj heev, txawm yog kuv raug tej xwm txheej nyuaj los.8

Kuv tau txais dag zog rau kuv sab ntsuj plig txhua zaus kuv tau kawm kuv yawg suab txoj koob hmoov. Thaum kuv niam kuv txiv nkawd sib nrauj, kuv yawg suab txoj koob hmoov, ib yam li Thawj Tswj Hwm Thomas S. Monson qhia, yog “ib qho uas muaj nqis heev,” yeej yog “ib lub Liyahaunas” rau kuv.9

Thov kom nej to taub zoo. Kuv tsis zoo tag nrho. Kuv twb ua yuam kev ntau thiab. Kuv tus khub mus ib txhis li yuav qhia tias kuv tseem ua yuam kev thiab. Tiam sis kuv yawg suab txoj koob hmoov tau pab kuv thiab tseem pab kuv xav ua zoo dua thiab ua neeg zoo dua.10 Kev kawm kuv yawg suab txoj koob hmoov ntau ua rau kuv xav tiv taus kev ntxias. Nws pab kuv xav ua siab loj hloov siab lees txim, thiab ua rau kuv saib kev hloov siab lees txim yog ib tug txheej txheem xyiv fab heev.

Qhov uas kuv txais kuv yawg suab txoj koob hmoov thaum kuv tseem hluas heev thiab kuv zaj lus tim khawv tseem loj hlob tuaj yog ib qho tseem ceeb. Thiab kuv yeej zoo siab uas kuv niam kuv txiv thiab kuv tus npisov to taub tias qhov uas kuv xav txais txoj koob hmoov ntawd txhais tias kuv tau npaj lawm.

Thaum kuv muaj 12 xyoos, lub neej hauv ntiaj teb no yeej tsis ua rau neeg ua xyem xyav npaum li lub ntiaj teb niaj hnub no. Thawj Tswj Hwm Nelson tau hais tias lub caij nyoog no yog “lub caij nyoog uas nyuaj tshaj hauv lub ntiaj teb zaj keeb kwm,” ib lub ntiaj teb uas “muaj kev ntxias txhua qhov chaw” thiab “xav txog tus kheej tas li.”11 Zoo siab uas peb cov tub hluas ntxhais hluas haj yam paub zoo dua thaum kuv muaj 12 xyoos, thiab lawv kuj yuav tsum txiav txim txog tej yam tseem ceeb thaum lawv tseem hluas! Lawv kuj yuav tsum paub tias lawv yog leej twg thiab paub tias Vajtswv hlub lawv thiab paub zoo txog lawv!

Tsis yog txhua tus yuav xav tau lawv yawg suab txoj koob hmoov thaum muaj hnub nyoog li kuv. Tiam sis kuv xav kom cov mej zeej uas tsis tau txais lawv yawg suab txoj koob hmoov yuav thov Vajtswv kom paub seb thaum twg lawv npaj siab lawm. Kuv cog lus tias yog nej npaj nej sab ntsuj plig, ces lub sij hawm uas nej txais yuav dawb ceev heev, ib yam li thaum kuv tau txais. Kuv kuj thov cov uas tau txais lawv yawg suab txoj koob hmoov lawm kom lawv yuav kawm thiab saib rau nqis. Qhov uas kuv saib kuv yawg suab txoj koob hmoov rau nqi thaum kuv hluas twb pab kuv ua siab loj thaum kuv poob siab, nplij kuv lub siab thaum kuv ntshai, muaj kev kaj siab thaum kuv txhawj xeeb, muaj kev cia siab thaum kuv nyuaj siab, thiab kev xyiv fab thaum twg kuv xav tau heev. Kuv yawg suab txoj koob hmoov tau pab kuv txoj kev ntseeg thiab txoj kev hlub kuv Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab kuv tus Cawm Seej loj hlob tuaj—thiab tseem ua li ntawd thiab. Twb ua rau kuv hlub Nkawd ntxiv—thiab kuv tseem hlub Nkawd.12

Kuv ua tim khawv tias yawg suab cov koob hmoov yog ib txoj kev rau Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej qhia peb. Kuv ua tim khawv tias peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Nws Leej Tub—peb tus Cawm Seej, Yexus Khetos—Nkawd muaj txoj sia nyob, Nkawd paub peb thiab hlub peb. Kuv kuj paub tseeb tiag Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson yog Vajtswv tus yaj saub hauv lub ntiaj teb hnub no. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. General Handbook: Serving in The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 18.17, 18.17.1, ChurchofJesusChrist.org.

  2. Saib Russell M. Nelson, “Thanks for the Covenant” (Brigham Young University kev sib ntsib hawm Vajtswv, Kaum Ib Hlis Ntuj 22, 1988), speeches.byu.edu; “A More Excellent Hope” (Brigham Young University kev sib ntsib hawm Vajtswv, Ib Hlis Ntuj 8, 1995), speeches.byu.edu; “Identity, Priority, and Blessings” (Brigham Young University kev sib ntsib hawm Vajtswv, Cuaj Hlis Ntuj 10, 2000), speeches.byu.edu; “Roots and Branches,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2004, 27–29; “Covenants,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2011, 86–89; “Youth of the Noble Birthright: What Will You Choose?” (Brigham Young University–Hawaii kev sib ntsib hawm Vajtswv, Cuaj Hlis Ntuj 6, 2013), broadcasts.ChurchofJesusChrist.org; “The Book of Mormon, the Gathering of Israel, and the Second Coming,” Ensign, Xya Hli Ntuj 2014, 26–31; Liahona, Xya Hli Ntuj 2014, 24–29; “Cia Vajtswv Yeej,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2020, 92–95; “Kev Khi Lus uas Kav Ib Txhis,” Liahona, Kaum Hli Ntuj 2022, 1–6.

  3. Russell M. Nelson, “Covenants,” 88.

  4. Russell M. Nelson, “Thanks for the Covenant,” speeches.byu.edu.

  5. Russell M. Nelson, “Choices for Eternity” (kev sib ntsib hawm Vajtswv rau cov tub hluas ntxhais hluas nyob thoob plaws lub ntiaj teb, Tsib Hlis Ntuj 12, 2022), ChurchofJesusChrist.org; ntxiv qhov uas ntawv qaij.

  6. Saib Russell M. Nelson, “Covenants,” 86–89.

  7. Saib Chiv Keeb 17:1–10; kuj saib Russell M. Nelson, “Children of the Covenant,” Ensign, Tsib Hlis Ntuj 1995, 32–34.

  8. Saib Russell M. Nelson, “Kev Xyiv Fab thiab Kev Nyiaj Kom Dhau ntawm Sab Ntsuj Plig,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2016, 81–84.

  9. Thomas S. Monson, “Your Patriarchal Blessing: A Liahona of Light,” Ensign, Kaum Ib Hlis Ntuj 1986, 65–66.

  10. Saib Russell M. Nelson, “Peb Muaj Peev Xwm Ua Zoo Dua thiab Ua Neeg Zoo Dua,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2019, 67–69.

  11. Russell M. Nelson, “Kov Yeej lub Ntiaj Teb thiab Nrhiav Tau Kev So,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2022, 95–96.

  12. Txais kev tshoov siab los ntawm James E. Faust, “Priesthood Blessings,” Ensign, Kaum Ib Hlis Ntuj 1995, 62–64.