Otec a Syn

Je to pravda z písem, že toto je věčný život, poznat jediného pravého a živého Boha a Ježíše Krista, kterého jsi poslal [viz Jan 17:3]. Věřím, že Svatí posledních dnů jsou schopni skrze učení písem a skrze zjevení, která k nim přišla hlasem proroka Josepha Smitha, poznat pravého a živého Boha a znát Ho, a také Jeho Syna, kterého poslal na svět, jehož znát znamená život věčný.³

Nejenom, že je nutné mít víru v Boha, ale také v Ježíše Krista, jeho Syna, Spasitele lidstva a Prostředníka Nové smlouvy; a v Ducha Svatého, který vydává svědectví o Otci a Synu, „stejných za všech dob i na věky“.⁴

Bůh má stánek z masa a kostí. Je zorganizovanou bytostí, stejně jako my, kteří jsme nyní v těle… Jsme děti Boží. On je věčná bytost bez počátku dnů nebo konce roků. On byl vždy, on je, on vždy bude.⁵

Nevěřím v nauku, kterou někteří zastávají, že Bůh je pouze Duch a že je takové podstaty, že vyplňuje nezměrnost vesmíru a že je všude přítomen, v osobě nebo bez osoby, neboť mám za to, že není možné, aby Bůh byl osobou, pokud vyplňuje nezměrnost vesmíru, a současně byl všudypřítomný. Je nerozumné, fyzicky a teologicky neslučitelné, představit si, že by dokonce Bůh Věčný Otec byl současně na dvou místech jako jedinec. To je nemožné. Ale jeho moc proniká celou nezměrností vesmíru. Jeho moc dosahuje ke všem jeho stvořením a jeho poznání je všechny obsahuje, a on všem vládne a všechny zná.⁶

Bůh Věčný Otec, kterého označujeme oslaveným jménemtitulem „Elohim“, je doslovným Rodičem našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista a duchů lidské rasy. Elohim je Otcem v každém smyslu, ve kterém je tak nazýván Ježíš Kristus, a je zřejmé, že On je Otcem duchů.⁷

Modlíme se k Otci našeho Pána a Spasitele, Ježíše Krista, k jehož obrazu a podobě jsme učiněni, neboli narodili jsme se na svět, a v jehož podobě a obrazu jsme, neboť jsme Boží děti, a tudíž se musíme podobat jeho Synu v osobě, a také duchovně, pokud budeme poslušni zásad evangelia věčné pravdy. Neboť jsme byli předustanoveni…, abychom byli v souladu s jeho podobou skrze moudré a správné používání své svobody jednání. ⁸

Bůh, věčný Otec, je nás neustále pamětliv. Je pamětliv svého lidu po celé této zemi, a odmění vás podle vaší věrnosti v zachovávání zákonů spravedlivosti a pravdy.⁹

Pán Všemohoucí je Stvořitelem země, je Otcem všech našich duchů. Má právo diktovat, co máme dělat, a naší povinností je uposlechnout a kráčet podle jeho požadavků. Toto je přirozené a dokonale snadno pochopitelné.¹⁰

Písma jasně a opakovaně potvrzují, že Bůh je Stvořitelem země a nebes a všeho, co na zemi a v nebi je. Stvořitel, v takto vyjádřeném smyslu, je Organizátor. Bůh stvořil zemi jako organizovanou sféru; ale určitě nestvořil, ve smyslu uvedení do prvotní existence, základní prvky látek, z nichž se země skládá, neboť „prvky jsou věčné“ (NaS 93:33).¹¹

[Člověk] je Pánu Všemohoucímu zavázán za svou inteligenci a za vše, co má; neboť země jest Pánova, i plnost její [viz Žalm 24:1]. Bůh vytvořil a navrhl všechny věci.¹²

Varujte se lidí, kteří… by vás vedli k tomu, abyste si mysleli, že Pán Všemohoucí, který učinil nebe i zemi a který stvořil všechny věci, je omezen ve svém panství nad pozemskými věcmi na schopnosti smrtelných lidí.¹³

Mezi duchovními dětmi Elohima byl a je prvorozeným Jehova neboli Ježíš Kristus, všichni ostatní jsou jeho mladšími sourozenci. ¹⁴

Ježíš Kristus není Otcem duchů, kteří přijali nebo ještě přijmou na této zemi těla, neboť on je jedním z nich. Je Synem, jakož i oni jsou syny nebo dcerami Elohima.¹⁵

[Ježíš Kristus] je absolutně větší než kdokoli z ostatních a než všichni ostatní díky 1) své senioritě jakožto nejstarší neboli prvorozený; 2) díky svému jedinečnému postavení v těle jakožto potomek smrtelné matky a nesmrtelného, neboli vzkříšeného a oslaveného, Otce; 3) díky svému vyvolení a předustanovení jakožto jednoho a jediného Vykupitele a Spasitele rasy; a 4) díky své vše přesahující bezhříšnosti.¹⁶

V mysli Svatých posledních dnů není pochyb ohledně existence a osobnosti Pána Všemohoucího Boha, který je Otcem našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. V mysli Svatých posledních dnů není pochyb o tom, že Ježíš je Syn Boží, zplozený Otcem v těle.¹⁷

Ježíš Kristus je Synem Elohima jako duchovní i tělesný potomek; to jest Elohim je doslovně Otcem ducha Ježíše Krista a také těla, ve kterém Ježíš Kristus vykonával své poslání v těle, kteréžto tělo zemřelo na kříži a později bylo opět vzato na sebe při procesu vzkříšení, a nyní je nesmrtelným stánkem věčného ducha našeho Pána a Spasitele.¹⁸

Ježíš Kristus se narodil ze své matky, Marie. Měl smrtelný stánek. Byl ukřižován na kříži; a jeho tělo bylo vzkříšeno z mrtvých. Rozlomil pouta hrobu a vystoupil do novosti života, živá duše, živá bytost, muž s tělem, s údy a s duchem – duch a tělo se staly živou a nesmrtelnou duší.¹⁹

Bůh Otec… je Otcem našich duchů a… Otcem svého Jednorozeného Syna v těle, Ježíše Krista, který spojil božskou nesmrtelnost se smrtelným, ukoval článek mezi Bohem a člověkem a umožnil smrtelným duším, nad kterými byl vynesen rozsudek smrti, získat skrze poslušnost jeho zákonů věčný život. Hledejme tedy pravdu a kráčejme ve světle, jako je Kristus ve světle, abychom mohli mít společenství s ním, a jeden s druhým, aby nás jeho krev mohla očistit od veškerého hříchu.²⁰

„Já jsem v Otci a Otec jest ve mně a Otec i já jedno jsme.“ [3. Nefi 11:27.] Neobávám se toho, že by nějaká inteligentní osoba přikládala těmto slovům význam, že Ježíš a jeho Otec jsou jednou osobou, ale pouze že jsou jedno v poznání, v pravdě, v moudrosti, v porozumění a v záměru; právě tak jako sám Pán Ježíš nabádal své učedníky, aby byli jedno s ním a byli v něm, aby on mohl být v nich. Právě v tomto smyslu tuto řeč chápu, a ne jak z toho vyvozují někteří lidé, že Kristus a jeho Otec jsou jednou osobou. Prohlašuji vám, že nejsou jednou osobou, ale jsou to osoby dvě, dvě těla, oddělená, jednotlivá a tak odlišná, jako kterýkoli otec a syn.²¹

[Otec a Syn] jsou jedno – ve vlastnostech. Jsou jedno v lásce, jedno v poznání, jedno v milosrdenství, jedno v moci, jedno ve všech věcech, které je tvoří jednotnými a mocnými, slavnými a velikými, protože v nich je dokonalá veškerá pravda, veškerá ctnost a veškerá spravedlivost.²²

Pojem „Otec“, jak je používán pro označení Božství, se ve svatých spisech objevuje v jasně rozdílných významech.²³