Nauka a smlouvy 14–16

Abyste studentům pomohli poznat historické souvislosti zjevení, která budou dnes studovat, shrňte informace z úvodu této lekce. Také byste mohli požádat některého studenta, aby přečetl níže uvedený příběh. Než začne číst, vysvětlete, že David Whitmer musel na rodinné farmě zasít pšenici a posypat pole vápnem, které se používalo jako hnojivo. Pocítil inspiraci, že po splnění těchto úkolů má pomoci Josephovi a Oliverovi. Vyzvěte členy třídy, aby se soustředili na to, jaké zázraky umožnily Davidu Whitmerovi, aby pomohl Oliveru Cowderymu a Josephu Smithovi uniknout pronásledovatelům:

Obrázek

Lucy Mack Smithová

„David přišel na pole a viděl, že má před sebou dva dny těžké práce. … Poté za koně zapřáhl brány, avšak místo toho, aby si pole rozdělil na několik dílů, jak to farmáři dělávají, objížděl celé pole a pokračoval v tom až do poledne, a když se zastavil na oběd, ohlédl se a s překvapením zjistil, že už povláčel polovinu pole. Po obědě pokračoval stejně jako předtím a večer měl hotovou práci, která jindy trvá dva dny.

Když toho večera přišel na pole jeho otec a viděl, kolik práce bylo vykonáno, užasle zvolal: ‚To musí být zásah vyšší moci; myslím, že hned jak budeš mít pole povápněné, měl bys jet do Pensylvánie.‘

Příštího rána si David vzal pod paži dřevěný metr a chystal se jít rozsypávat vápno, které si o dva dny dříve uložil poblíž domu své sestry, ale když tam přišel, zjistil, že vápno je pryč! Běžel tedy k sestře a zeptal se jí, zda neví, co se s ním stalo. Ta s překvapením odvětila: ‚Proč se ptáš mě? Copak jste to všechno nerozsypali včera?‘

,O tom nic nevím,‘ řekl David.

‚To se divím,‘ odvětila sestra, ‚protože včera ke mně před polednem přiběhly děti a chtěly, abych se šla podívat ven, jak nějací muži vápní pole. Prý nikdy v životě neviděly nikoho vápnit takovou rychlostí. Vyšla jsem tedy ven a uviděla jsem tři muže, jak pracují na poli, přesně jak říkaly děti, ale protože jsem si myslela, že sis najal pomocníky, když jsi měl tak naspěch, šla jsem hned zase zpátky do domu a nevěnovala jsem tomu pozornost.‘

David se na to vyptával všech příbuzných a přátel, ale nepodařilo se mu přijít na to, kdo tuto práci udělal.“ (Lucy Mack Smith, History of Joseph Smith by His Mother, ed. Preston Nibley [1958], 148–149.)

• Jak podle vás mohly tyto zážitky Davida Whitmera ovlivnit?

Shrňte Nauku a smlouvy 14:1–5 vysvětlením, že Pán oznámil, že Jeho dílo vyjde na světlo, a slíbil požehnání všem, kteří se na tom budou podílet. Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 14:6–7. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jaká přikázání David dostal od Pána a jaká požehnání měl obdržet, pokud bude dbát Pánových pokynů.

• Co Pán slíbil Davidu Whitmerovi? Co od Davida vyžadoval, aby mohlo být toto zaslíbení naplněno?

Požádejte studenty, aby vlastními slovy vyjádřili zásadu uvedenou v Nauce a smlouvách 14:7. Zatímco budou studenti odpovídat, napište na tabuli tuto zásadu: Budeme-li dodržovat Boží přikázání a vytrváme-li do konce, získáme věčný život.

• Co to znamená získat věčný život? (Získat věčný život znamená žít na věky se svou rodinou v Boží přítomnosti. Věčný život je život, jaký vede Bůh.)

• Jak nás může příslib věčného života motivovat k tomu, abychom dodržovali Boží přikázání a vytrvali do konce?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 14:8. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jaká další požehnání mohl David Whitmer obdržet, kdyby byl poslušný. Až studenti řeknou, co našli, vysvětlete, že krátce poté, co Joseph Smith obdržel toto zjevení, se David stal jedním ze tří svědků Knihy Mormonovy. Viděl anděla Moroniho a zlaté desky a slyšel Boží hlas vydávat svědectví o pravdivosti tohoto záznamu.

Vysvětlete, že Pán dal Davidu Whitmerovi ještě jeden slib, který závisel na jeho věrnosti. Abyste studenty připravili na rozpoznání zásady ve slovech, která Pán řekl Davidovi, napište na tabuli toto: Když budeme , Pán .

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 14:9–11. Řekněte jim, aby zformulovali zásadu, jež by odpovídala vzoru na tabuli. Dejte několika z nich příležitost podělit se o to, co zjistili. Studenti mohou jmenovat různé zásady, ale ujistěte se, že rozumějí tomu, že když věrně pomáháme Pánovi v Jeho díle, bude nám žehnat jak duchovně, tak časně.

• Jak vás Pán například požádal, abyste pomáhali v Jeho díle? Jaká požehnání v životě získáváte, když pomáháte v Pánově díle?

Vybídněte dva studenty, aby přišli dopředu. Požádejte jednoho z nich, aby přečetl Nauku a smlouvy 15:1, a potom druhého, aby přečetl Nauku a smlouvy 16:1. Pak je požádejte, aby v těchto oddílech přečetli stejným způsobem i verše 2–6.

Vyzvěte členy třídy, aby v Nauce a smlouvách 15:3–4 a v Nauce a smlouvách 16:3–4 zjistili, jaké přání měli John Whitmer a Peter Whitmer ml. společné.

• Co si John Whitmer a Peter Whitmer ml. přáli? (Přáli si vědět, co bude pro ně nejcennější.)

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 15:6 a 16:6. Poté ať najdou odpověď, kterou Pán těmto mužům dal.

• Jak Pán zodpověděl jejich otázku? Jaké zásadě se můžeme z Pánovy odpovědi naučit? (I když studenti mohou použít jiná slova, ujistěte se, že rozumějí tomu, že naše úsilí přivádět druhé k Ježíši Kristu má pro nás veliký význam.)

• Co můžeme dělat pro to, abychom druhým pomáhali přijít ke Kristu?

• Proč má pro nás toto úsilí veliký význam?

Vyzvěte studenty, aby si prošli Nauku a smlouvy 15 a 16 a zjistili, čím se tato dvě zjevení od sebe liší. (Jediný rozdíl je v tom, že jedno je adresováno Johnovi, a druhé Peterovi.)

Vysvětlete, že Pán někdy zjevuje totéž poselství různým lidem, protože jejich potřeby, situace nebo přání mohou být podobné. Přesto si můžeme být jistí, že nás zná osobně. V tomto příkladu oslovil Johna Whitmera a Petera Whitmera ml. jménem a zjevil jim svou vůli každému zvlášť.

• Jak můžeme při kněžském požehnání nebo povolání na misii poznat, že nás Bůh zná osobně, přestože toto požehnání nebo povolání na misii zní velmi podobně jako ta, která dostávají druzí?

Abyste uvedli další příklad toho, že nás Bůh zná osobně, požádejte některého studenta, aby přečetl tento příběh staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů:

Obrázek

Starší David A. Bednar

„Před časem jsem hovořil s jedním vedoucím kněžství, který obdržel inspiraci, aby se nazpaměť naučil jména všech mladých lidí od 13 do 21 let, kteří žijí v jeho kůlu. Z fotografií těchto mladých mužů a žen si vytvořil kartičky, které si procházel na služebních cestách a při jiných příležitostech. Tak se tento vedoucí kněžství rychle naučil jména všech mladých lidí.

Jednou v noci měl tento vedoucí kněžství sen o jednom z těchto mladých mužů, kterého znal pouze z fotografie. Ve snu viděl tohoto mladého muže, jak je oblečený v bílé košili a jak na ní má misionářskou jmenovku. Vedle něj seděl jeho společník a učili spolu nějakou rodinu. Tento mladý muž držel v ruce Knihu Mormonovu a vypadalo to, jako by vydával svědectví o pravdivosti této knihy. Pak se vedoucí kněžství probudil.

Na příštím setkání kněžství zašel za tímto mladým mužem, kterého viděl ve snu, a zeptal se ho, zda by si mohli na chvíli promluvit. Po krátkém úvodu vedoucí oslovil mladého muže jménem a řekl mu: ‚Nejsem žádný snílek. Nikdy se mi nezdálo o žádném členovi tohoto kůlu, kromě vás. Řeknu vám, co se mi zdálo, a pak vás poprosím, abyste mi pomohl pochopit, co to znamená.‘

Vedoucí kněžství převyprávěl mladému muži svůj sen a pak se ho zeptal, co by mohl znamenat. Mladý muž stěží přemáhal dojetí a prostě odpověděl: ‚Znamená to, že Bůh ví, kdo jsem.‘ Zbytek rozhovoru mezi tímto mladým mužem a jeho vedoucím kněžství byl nanejvýše smysluplný. Dohodli se, že v příštích měsících se budou čas od času scházet a radit se.“ („Láskyplná milosrdenství Páně“, Liahona, květen 2005, 100.)

• Proč nám může pomoci, když si uvědomíme, že nás Bůh zná osobně?

Požádejte několik studentů, aby se podělili o to, jak poznali, že je Bůh zná osobně. (Možná bude třeba vysvětlit, že příklady, které uvedou, nemusí být nijak mimořádné či výjimečné. Připomeňte jim, že se nemusí dělit o zážitky, které jsou příliš důvěrné nebo osobní.)

• Jak může vědomí toho, že vás Bůh zná osobně, ovlivňovat vaše každodenní rozhodování? Která vaše rozhodnutí toto poznání již ovlivnilo nebo ovlivňuje?

Na závěr lekce byste mohli vydat svědectví o pravdách, o kterých jste mluvili, a vyzvat studenty, aby podle nich žili.