Lekce121: Církev se stěhuje do severní části státu Missouri
Lekce 121
Církev se stěhuje do severní části státu Missouri
Úvod
Prorok Joseph Smith a ostatní vedoucí vedli v letech 1837 a 1838 Církev obtížným obdobím. V důsledku ekonomických problémů, chamtivosti, hledání chyb na druhých a pronásledování odpadlo deset až patnáct procent Svatých v Kirtlandu ve státě Ohio a v severní části státu Missouri, včetně některých významných vedoucích Církve. Věrní Svatí v Ohiu se začali stěhovat, aby se připojili ke Svatým v severním Missouri. Tato lekce může studentům pomoci porozumět historickým událostem a poučit se z nich a dát jim nahlédnout do zjevení, která byla přijata během tohoto období.
Náměty pro výuku
Odpadlictví a město Far West
Během období odpadlictví a pronásledování se věrní Svatí stěhují do severní části státu Missouri
Před začátkem hodiny napište na tabuli tuto otázku: Pomáhají nám těžkosti a zkoušky upevnit si víru, nebo vedou k tomu, že víru ztrácíme? Také byste mohli na tabuli nakreslit mapu, na níž vyznačíte polohu Kirtlandu ve státě Ohio a dalších osad v severním Missouri.
Na úvod požádejte studenty, aby odpověděli na otázku napsanou na tabuli. Až se podělí o své postřehy, vysvětlete, že v letech 1837 a 1838 vedlo období zkoušek mnoho Svatých k tomu, aby si kladli právě tuto otázku. Vysvětlete studentům, že se v této lekci dozvědí o těchto obtížných událostech a o tom, jak na ně Svatí reagovali. Vyzvěte je, aby se zamysleli nad tím, jak naše reakce na zkoušky mohou buď posílit, nebo oslabit naši víru v Ježíše Krista.
Také byste jim mohli vysvětlit, že tato lekce jim může pomoci porozumět historickým souvislostem zjevení, která budou studovat v Nauce a smlouvách 113–123.
Ukažte na mapě stát Missouri. Vysvětlete, že když byli v roce 1833 Svatí vyhnáni z kraje Jackson v Missouri, obyvatelé sousedního kraje Clay mnohé z nich uvítali a podali jim pomocnou ruku, neboť očekávali, že Svatí se tam zdrží jen dočasně. Když tam však Svatí žili již téměř tři roky, tito lidé na ně začali naléhat, aby jejich kraj opustili.
Ukažte na mapě Kirtland v Ohiu. Vysvětlete, že v roce 1837, rok po zasvěcení chrámu Kirtland, Svatí prožívali zkoušky, které prověřily jejich víru. Řada Svatých odpadla a odešla z Církve, včetně některých významných církevních vedoucích.
Rozdělte studenty ve třídě do dvou skupin. Každé skupině dejte kopii jednoho z níže uvedených přehledů historických událostí. (Pokud máte ve třídě mnoho studentů, mohli byste je rozdělit do čtyř nebo šesti skupin a dát každé skupině kopii jednoho shrnutí. Díky tomu se do diskuse bude moci zapojit více studentů.) Požádejte studenty, aby si ve skupinách společně přečetli své shrnutí a prodiskutovali otázky uvedené na jeho konci. Jednoho studenta z každé skupiny pověřte vedením diskuse a jednotlivým skupinám pomozte, aby si zapsaly zásadu, o kterou se budou moci později podělit s ostatními.
Přehled historických událostí 1 – Odpadlictví v Kirtlandu
V roce 1837 Svatí v Kirtlandu v Ohiu zažívali finanční problémy. Joseph Smith a další církevní vedoucí ve snaze pomoci Svatým k větší finanční soběstačnosti založili společnost podobnou bance a nazvali ji Kirtlandská spořitelní společnost [Kirtland Safety Society]. Kvůli rozsáhlé hospodářské krizi zkrachovalo v té době v celé zemi mnoho bank. Na podzim 1837 zkrachovala i Kirtlandská spořitelní společnost. Dvě stovky investorů banky přišly téměř o všechno, přičemž největší ztráty utrpěl sám Joseph Smith. I když Kirtlandská spořitelní společnost nebyla financována Církví, někteří Svatí ji považovali za banku Církve nebo Proroka a ze svých finančních problémů obviňovali Josepha Smitha. Někteří ho dokonce začali nazývat padlým prorokem. Avšak i přes tento bankovní krach si mnozí další lidé, kteří přišli o peníze, uchovali víru a zůstali Prorokovi věrní. (Viz Church History in the Fulness of Times Student Manual [Church Educational System manual, 2003], 171–173.)
Mezi mnoha Svatými se šířil duch odpadlictví a hledání chyb na druhých. Brigham Young popsal jeden moment, kdy se někteří církevní vedoucí a Svatí shromáždili, aby odvolali Josepha Smitha a ustanovili nového proroka:
Obrázek
President Brigham Young
„Několik z Dvanácti, svědkové Knihy Mormonovy a další autority Církve se sešli k radě v horní místnosti chrámu. Chtěli zjistit, jak by bylo možné Proroka Josepha zbavit úřadu a presidentem Církve jmenovat Davida Whitmera. … Postavil jsem se a zřetelně a důrazně jsem jim řekl, že Joseph je Prorok, a že to vím a že mu mohou spílat a pomlouvat ho, jak chtějí, a přesto nemohou zničit ustanovení Prorokem Božím, mohli by pouze zničit svou vlastní pravomoc, přetrhnout vlákno, které je váže k Prorokovi a k Bohu, a klesnout do pekla.“ (Manuscript History of Brigham Young, 1801–1844, ed. Elden Jay Watson [1968], 15–16.)
Do června 1837 z Církve odešlo přibližně 200 až 300 odpadlíků, včetně čtyř apoštolů, tří svědků Knihy Mormonovy a jednoho člena Prvního předsednictva. (Viz Church History in the Fulness of Times, 177.) Avšak většina Svatých reagovala na toto období zkoušek s vírou, stejně jako Brigham Young. Pán je posiloval, a oni zůstali věrni svému svědectví. Několik z těch, kteří z Církve během tohoto období odpadlictví odešli, se později vrátilo a žádalo, aby se mohli k Pánově Církvi znovu připojit. Byl to například Oliver Cowdery, Martin Harris, Luke Johnson a Frederick G. Williams.
Uprostřed těchto svárů v Kirtlandu se několik odpadlíků pokusilo Josepha Smitha zabít. Joseph byl varován Duchem a spolu se Sidneym Rigdonem 12. ledna 1838 během noci opustil Kirtland. Nepřátelé je pronásledovali celé dny, ale Pán je ochraňoval. 14. března 1838 dorazili se svými rodinami do Far Westu ve státě Missouri.
Diskutujte ve skupině o těchto otázkách:
Jakým zásadám se můžeme z těchto historických událostí naučit?
Co byste udělali pro to, abyste zůstali věrni Prorokovi během tohoto období, kdy lidé hledali na druhých chyby?
Kdy to, že jste vytrvali ve zkoušce s vírou, posílilo vaši víru ve Spasitele?
Jak jste díky tomu, že jste následovali proroka, byli duchovně ochráněni?
Přehled historických událostí 2 – Vedení v severní části státu Missouri
V létě 1836, když obyvatelé kraje Clay ve státě Missouri vyvíjeli na Svaté nátlak, aby si našli nějaký trvalejší domov, John Whitmer a William W. Phelps, dva rádci v předsednictvu kůlu Missouri, použili peníze Církve k zakoupení pozemků na místě známém jako Far West v severním Missouri. Když však nabízeli parcely přicházejícím Svatým, prodávali jim pozemky s malým ziskem, který si nechali pro sebe. Vysoká rada v Missouri, zneklidněná výše zmíněnou záležitostí i dalšími přestupky, odvolala předsednictvo kůlu z úřadu.
Joseph Smith postup rady podpořil, a William W. Phelps se kvůli tomu urazil. V listopadu 1838 bratr Phelps podepsal proti Prorokovi místopřísežné prohlášení. Toto prohlášení přispělo k tomu, že Joseph Smith a další muži byli zatčeni a na zimu uvrženi do žaláře v Liberty. Bratr Phelps byl krátce poté vyloučen z Církve.
Joseph Smith a ti, kteří byli s ním, nesmírně trpěli, a to nejen kvůli nesnesitelným podmínkám, ve kterých byli vězněni, ale také kvůli zprávám o tom, jak jsou Svatí vyháněni z domovů a jak je jim různě ubližováno. Lůza v Missouri, které v tom guvernér nijak nebránil, brala lidem majetek i životy, včetně případu, kdy došlo k masakru 17 lidí na pozemku mlýna, který patřil člověku jménem Jacob Haun.
William W. Phelps kvůli svým činům duchovně trpěl a o rok později napsal Josephu Smithovi dopis, v němž ho žádal o odpuštění. Prorok mu odepsal:
Obrázek
Prorok Joseph Smith
„Je pravda, že jsme v důsledku tvého chování mnohé vytrpěli. …
Avšak kalich byl vypit, vůle našeho Otce byla vykonána a my jsme stále naživu, za což děkujeme Pánu. …
Protože věřím, že tvé vyznání je opravdové a tvé pokání upřímné, rád ti znovu podám pravou ruku přátelství a budu se radovat z návratu marnotratného. …
,Pojď, drahý bratře, neboť válka je již za námi,
a původní přátelé jsou nakonec znovu přáteli.‘“ (History of the Church, 4:163, 164.)
Diskutujte ve skupině o těchto otázkách:
Proč je těžké odpustit příteli, který vás zradil a kvůli kterému jste trpěli?
Jakým zásadám se můžeme naučit z příkladu Josepha Smitha?
Čemu ještě se z této zkušenosti můžeme naučit?
Po uplynutí dostatečné doby na to, aby si skupiny přečetly a prodiskutovaly přehled historických událostí, je požádejte, aby ostatním členům třídy převyprávěly, co se dozvěděly z historie, a podělily se o zásady, které rozpoznaly. Požádejte je, aby během prezentace zapisovaly tyto zásady na tabuli. Mohou uvést například tuto zásadu: Jestliže se rozhodneme reagovat na zkoušky s vírou namísto pochybností, může to posílit naše svědectví; jestliže podporujeme proroka a řídíme se jeho radami, přináší nám to duchovní bezpečí, které vytváří pouto mezi námi a Bohem. (Viz přehled historických událostí 1.) Když odpouštíme druhým, Pán může do našich vztahů vnést uzdravení. (Viz přehled historických událostí 2.)
Až studenti rozpoznají tyto zásady, položte jim doplňující otázky, které jim pomohou pochopit a pocítit důležitost těchto pravd. Tyto otázky mohou znít například takto:
Proč je tak důležité, abychom pamatovali na tuto zásadu?
Jak byste tuto pravdu vysvětlili kamarádovi?
Kdy například jste učinili zkušenost s touto zásadou nebo byli svědky jejího uplatnění?
Abyste studentům pomohli uplatnit pravdy, které poznali, vybídněte je, aby si vybrali jednu nebo dvě ze zásad, které v rámci skupinové práce rozpoznali. Pak je vyzvěte, aby ve studijním deníku nebo zápisníku odpověděli na tuto otázku:
Co budu dělat jinak díky zásadě nebo zásadám, kterým jsem se dnes naučil?
Události, které vedly k vyhnání Svatých ze severní části státu Missouri
Vyzvěte studenty, aby se přihlásili, pokud byli někdy svědkem toho, jak některý člen Církve učinil nějaké rozhodnutí, kvůli kterému někdo jiný získal o Církvi negativní představu. (Nežádejte je, aby o těchto zkušenostech mluvili.) Také byste mohli studenty požádat, aby se zamysleli nad tím, jak jejich vlastní skutky ovlivňují názor druhých na Církev.
Proč je důležité, abychom mysleli na to, jak se naše skutky nebo slova odrážejí na postoji druhých vůči Církvi?
Vysvětlete, že skutky a slova některých členů Církve posílily v roce 1838 negativní pocity, které někteří obyvatelé Missouri vůči Svatým posledních dnů chovali. Rozdejte studentům kopii níže uvedeného přehledu historických událostí a některého z nich požádejte, aby ho přečetl. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co z toho, co někteří Svatí řekli nebo udělali, uškodilo Církvi a jejím členům. Zvažte možnost vyzvat tohoto studenta, aby po přečtení každého odstavce čtení na chvíli přerušil. V každé pauze položte studentům tuto otázku:
Co z toho, co několik Svatých řeklo nebo udělalo, vedlo k negativním reakcím vůči Církvi?
V letech 1837 a 1838 někteří členové, kteří se Církvi odcizili a byli z ní vyloučeni, ale stále žili mezi Svatými ve Far Westu, začali podávat na Církev a její vedoucí soudní žaloby a začali Církev pronásledovat. Někteří Svatí začali s těmito odštěpenci ztrácet trpělivost. V červnu 1838 Sidney Rigdon pronesl velice emocionální projev, který vstoupil ve známost jako „kázání o soli“. S odkazem na Matouše 5:13 řekl, že pokud sůl ztratila chuť, není dobrá k ničemu a má se vyhodit, čímž naznačoval, že Svatí mají ze svého středu vyvrhnout ty, kteří z Církve odešli. 84 členů Církve pak podepsalo listinu, která odpadlíkům přikazovala, aby odešli z tohoto kraje. O dva týdny později, 4. července, Sidney Rigdon pronesl řeč, v níž pohrozil, že Svatí se budou bránit, i kdyby mělo dojít k „vyhlazovací válce“. I když bylo zřejmé, že oba tyto proslovy odporují Pánovu pokynu vznášet „prosbu míru“ (NaS 105:38), oba byly publikovány a mezi lidmi mimo Církev způsobily velké pozdvižení. (Viz Church History in the Fulness of Times, 191–192.)
Když se 16. srpna 1838 ve městě Gallatin ve státě Missouri skupina Svatých pokusila zúčastnit voleb, byli vytlačeni skupinou místních obyvatel a jeden místní muž udeřil jednoho ze Svatých. Svatí se bránili, a na obou stranách došlo ke zranění několika lidí. Tato příhoda vedla k dalším konfliktům a výhrůžkám a posílila nedorozumění mezi Svatými posledních dnů v Missouri a jejich sousedy.
V této době jistý obrácený jménem Sampson Avard zavázal tajnou přísahou ty, kteří byli ochotni spolu s ním vytvořit skupinu lupičů, kterou nazvali Danité. Avard je naváděl k tomu, aby obyvatelům Missouri kradli a drancovali jejich majetek, a říkal, že tím pomohou budovat království Boží. Avard své následovníky přesvědčil, že pokyny, které jim dává, pocházejí od Prvního předsednictva. Později však vyšla pravda najevo a Avard byl z Církve vyloučen. Avardovo jednání však značně očernilo pověst Církve a stalo se jednou z příčin uvěznění Proroka v žaláři v Liberty.
V říjnu 1838 došlo ke konfliktu mezi několika členy Církve a příslušníky milice státu Missouri, v němž na obou stranách padlo několik mužů. Zveličená zpráva o přestřelce se dostala ke guvernérovi státu Missouri Lilburnu W. Boggsovi, který vydal nařízení, jež se později stalo známé jako vyhlazovací dekret: „S mormony se musí zacházet jako s nepřáteli a musejí být vyhlazeni nebo vyhnáni ze státu, bude-li to nutné pro veřejné dobro.“ (Citováno v History of the Church, 3:175.) Město Far West bylo brzy poté obklopeno milicí, která svým počtem pětinásobně převyšovala síly Svatých. Joseph Smith a další církevní vedoucí byli uvězněni v žaláři v Liberty, kde zůstali celou zimu. Ostatní Svatí byli donuceni opustit stát.
Proč je důležité, abychom si uvědomili, že pronásledování, které Svatí vytrpěli, bylo částečně důsledkem činů některých členů Církve?
Čemu se z těchto událostí můžeme naučit ohledně toho, jaký vliv mají naše činy a slova na druhé lidi? (Až studenti odpovědí, zdůrazněte tuto zásadu: Naše skutky a slova mohou mít vliv na to, jak druzí pohlížejí na Církev Ježíše Krista. Mohli byste studenty požádat, aby přečetli Almu 39:11.)
Požádejte několik studentů, aby se podělili o zkušenosti, kdy byli svědkem toho, že něčí slova nebo činy ovlivnily někoho tak, že získal na Církev pozitivní náhled.
Na závěr znovu poukažte na otázku, kterou jste před hodinou napsali na tabuli. Požádejte studenty, aby se podělili o to, čemu se dnes naučili ohledně toho, jak naše reakce na problémy a zkoušky může naši víru posílit, nebo oslabit. Vydejte svědectví o moci, kterou získáváme, když během těžkostí zůstáváme věrni evangeliu.
Komentář a historické souvislosti
Popisy období odpadlictví v Kirtlandu
Během roku 1837 se někteří členové Církve v Kirtlandu ve státě Ohio dostali pod vliv temného ducha:
„Duch spekulace s pozemky a s majetkem všeho druhu, který se tak rozmohl v celé zemi, zapouštěl v této době hluboké kořeny i v Církvi. V důsledku tohoto ducha se rychle za sebou objevily zlovolné domněnky, kritika, nejednotnost, sváry a odpadlictví a zdálo se, jako by všechny síly země a pekla spojily svůj vliv mimořádným způsobem, aby svrhly Církev, naráz a jednou pro vždy.“ (History of the Church, 2:487.)
Eliza R. Snowová, která v té době žila v Kirtlandu a později sloužila jako druhá presidentka Pomocného sdružení, popsala toto období v Kirtlandu takto:
Obrázek
Eliza R. Snowová
„Mnozí z těch, kteří byli dříve pokorní a věrní ve vykonávání všech povinností – a připraveni zhostit se každého úkolu v kněžství – začali být nadutí a začali se povyšovat v pýše srdce svého. Jak Svatí vpíjeli lásku a ducha světa, Duch Páně se z jejich srdce stáhl a naplnila je pýcha a nenávist vůči těm, kteří zůstali bezúhonní.“ (Biography and Family Record of Lorenzo Snow [1884], 20.)
Brigham Young popsal atmosféru v Církvi v roce 1837 a své úsilí hájit Proroka Josepha Smitha takto:
Obrázek
President Brigham Young
„Duch spekulace, odcizení a odpadlictví, kterého přijímalo mnoho členů Dvanácti a který zasáhl všechna kvora Církve, se v té době rozmohl natolik, že pro kohokoli bylo obtížné vidět jasně cestu, po které má jít.
… Byla to krize, během níž se zdálo, že se země a peklo spolčily, aby svrhly Proroka a Církev Boží. Mnohým z nejsilnějších mužů Církve se podlomila kolena.
Během obléhání silami temnoty jsem stál při Josephovi a s veškerou moudrostí a mocí Boží, která na mě byla vložena, jsem všechnu svou energii věnoval tomu, abych podporoval tohoto služebníka Božího a sjednocoval kvora Církve.“ (Manuscript History of Brigham Young 1801–1844, ed. Elden Jay Watson [1968], 15, 16–17.)
Faktory, které přispěly k finančním problémům v Kirtlandu
V roce 1837 ovládla srdce některých členů Církve i některých významných vedoucích Církve v Kirtlandu chamtivost. Zlatých a stříbrných mincí byl nedostatek. Lidé používali papírové peníze z několika bank v dané oblasti. Joseph Smith a další církevní vedoucí ve snaze pomoci Svatým k větší finanční soběstačnosti založili společnost podobnou bance a nazvali ji Kirtlandská spořitelní společnost [Kirtland Safety Society]. Mnoho Svatých si zakoupilo akcie této nové banky. Několik měsíců poté, kdy tato společnost zahájila činnost, vypukla finanční krize, která byla později nazvána „panikou roku 1837“ a která začala v New Yorku, rozšířila se na západ a měla za následek krach stovek bank, včetně Kirtlandské spořitelní společnosti.
K nestabilitě Kirtlandské spořitelní společnosti přispěly i další faktory. Mnoho bank odmítalo přijímat bankovky vydané Kirtlandskou spořitelní společností jako zákonné platidlo a protimormonské noviny označovaly toto oběživo za bezcenné. Navíc kapitál společnosti z velké části představovaly pozemky; společnost nevlastnila větší množství volně směnitelné měny, jako je zlato a stříbro, kterou by dokázala pokrýt jakékoli větší požadavky na odkoupení svého papírového oběživa. Nepřátelé Církve získali dostatek bankovek k tomu, aby vyvolali náhlé hromadné vybírání vkladů, což společnost donutilo pozastavit vyplácení částek ve zlatě a stříbře svým zákazníkům jen několik týdnů poté, co byly vydány první bankovky. Joseph Smith a Sidney Rigdon byli kvůli tomu obviněni z porušení bankovních předpisů státu Ohio a předvedeni k soudu. Každý z nich musel zaplatit pokutu ve výši 1 000 dolarů.
Joseph Smith se ze všech sil snažil přesvědčit investory, aby do banky vložili více kapitálu, a tak jí pomohli, ale nakonec svěřil její vedení druhým. To však problém nevyřešilo. Nezkušení a nepoctiví lidé ve vedení způsobili jen další nestabilitu banky. Warren Parrish, pokladník banky a Josephův osobní písař, zcizil více než 20 000 dolarů.
K ekonomickým problémům Církve přispěl i rostoucí duch spekulace v Kirtlandu. Kvůli dostupnosti peněz s domnělou reálnou hodnotou, které si lidé půjčovali z banky, se mnoho z nich zadlužilo, aby mohli koupit pozemky, které pak chtěli se značným ziskem prodat.
Na podzim roku 1837 musela Kirtlandská spořitelní společnost svou činnost ukončit. Stovky lidí přišly téměř o všechno, co do ní vložily, a sám Joseph Smith utrpěl největší ztráty. Protože mnozí Svatí považovali spořitelní společnost za banku Církve nebo Proroka, někteří z nich obviňovali ze svých finančních problémů Josepha Smitha, a dokonce ho začali nazývat padlým prorokem. Jiní lidé, kteří rovněž přišli o peníze, si uchovali víru a zůstali Prorokovi věrní. (Viz Church History in the Fulness of Times Student Manual [Church Educational System manual, 2003], 171–173.)