Seminář
Lekce 94: Nauka a smlouvy 88:118–141


Lekce 94

Nauka a smlouvy 88:118–141

Úvod

Toto je poslední ze čtyř lekcí, které vycházejí z Nauky a smluv 88. Toto zjevení bylo dáno na konferenci vysokých kněží ve dnech 27. až 28. prosince 1832 (verše 1–126) a 3. ledna 1833 (verše 127–141). Tato lekce se zaměřuje na Nauku a smlouvy 88:118–141. V této části zjevení Pán přikázal skupině nositelů kněžství, aby pod vedením Proroka Josepha Smitha zorganizovali Školu proroků. Ti, kteří se této školy účastnili, se měli společně vzdělávat studiem a vírou a měli si vzájemně projevovat lásku a přátelství.

Náměty pro výuku

Nauka a smlouvy 88:118–126

Pán popisuje vzor, jak se učit

Začněte diskusí o těchto otázkách:

  • Čemu se právě učíte ve škole? Doma? V práci? V Církvi?

  • Jak se studium školních předmětů, jako je matematika nebo přírodopis, liší od studia evangelia? V čem je podobné?

Vysvětlete, že v lednu 1833 v Kirtlandu ve státě Ohio uposlechla skupina nositelů kněžství Pánův příkaz, aby se shromažďovali v takzvané Škole proroků a připravovali se tak na kázání evangelia po celém světě. Při těchto setkáních Pán tyto bratří učil, jak se skrze Ducha mohou při společném studiu vzdělávat neboli povznášet. Vyzvěte studenty, aby se dnes při studiu Nauky a smluv 88:118–141 zaměřili na zásady, které se týkají toho, jak se máme učit.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 88:118. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na to, jakým způsobem měli členové Školy proroků usilovat o získávání vědomostí.

  • Jak měli tito bratří usilovat o získávání vědomostí?

  • Co podle vás znamená učit se „studiem a také vírou“?

Abyste studentům pomohli porozumět tomu, co znamená učit se vírou, požádejte některého z nich, aby přečetl tato slova staršího Davida A. Bednara z Kvora Dvanácti apoštolů:

Obrázek
Starší David A. Bednar

„Učení se vírou vyžaduje duchovní, duševní a tělesné úsilí, a ne jen pasivní přijímání. …

Učení se vírou nemůže učitel předat studentovi pomocí přednášky, ukázky nebo empirického cvičení; místo toho musí student používat víru a jednat tak, aby tuto znalost dokázal získat sám pro sebe.“ („Seek Learning by Faith“, Ensign, Sept. 2007, 64.)

Vysvětlete, že vírou se můžeme učit tehdy, když aktivně a s modlitbou využíváme příležitosti k učení a pak jednáme podle toho, co jsme se naučili. Učíme se tím, že používáme svou víru prostřednictvím poslušnosti.

  • Všimněte si, že na začátku verše 118 Pán naznačil, že někteří nemají víru. Co se z tohoto verše můžeme dozvědět o tom, jak můžeme posílit svou víru? (Pomozte studentům rozpoznat zásadu, jež by se dala formulovat takto: Pokud se aktivně snažíme učit se studiem a vírou, naše víra v Ježíše Krista poroste. Tuto zásadu byste mohli napsat na tabuli.)

Abyste studentům pomohli porozumět tomu, v jakých situacích by mohli tuto zásadu uplatňovat ve svém životě, přečtěte níže uvedené situace. Po přečtení každé situace studenty požádejte, aby vysvětlili, jak by mladý muž nebo mladá žena v dané situaci mohli aktivně usilovat o to, aby se učili studiem a vírou. Také je požádejte, aby vysvětlili, jak by jim to pomohlo posílit víru.

  1. Mladá žena čte pravidelně písma, ale jen výjimečně se pozastaví, aby se zamyslela nad tím, co čte. Má pocit, že čtení písem jí nepřináší velký užitek.

  2. Mladý muž chodí na církevní shromáždění a rád se účastní diskusí ve třídě. Někdy pociťuje nabádání změnit něco ve svém životě na základě toho, čemu se učí, ale obvykle podle těchto nabádání nejedná.

Až studenti tyto situace prodiskutují, položte jim tyto otázky:

  • Kdy jste pocítili, že vaše víra vzrostla díky tomu, že jste se aktivně snažili učit studiem a vírou? Jak vám to, co jste v rámci svého aktivního úsilí dělali, pomáhalo posílit vaši víru?

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 88:119–120 a aby zjistili, co Pán řekl Svatým, že mají udělat. Požádejte studenty, aby se podělili o to, co zjistili.

Vysvětlete, že v reakci na přikázání postavit dům, který je popsán ve verši 119, Svatí nakonec postavili chrám Kirtland. Během stavby chrámu se účastníci Školy proroků scházeli v horní místnosti obchodu Newela K. Whitneyho v Kirtlandu.

  • Jak by se rada uvedená ve verši 119 mohla vztahovat také na místo, které bratří používali pro potřeby Školy proroků? Na náš domov? Na vaše osobní studijní úsilí ve škole? (Škola proroků byla zřízena podle zásad, jimž se učí v tomto verši. I náš domov může být místem modlitby, půstu, víry, učení a pořádku.)

Rozdělte studenty do dvojic. Vyzvěte je, aby si ve dvojicích prostudovali Nauku a smlouvy 88:121–126 a zjistili, jak si Pán přál, aby se bratří ve Škole proroků chovali. Mohli byste studentům navrhnout, aby si to, co najdou, označili. Zatímco si budou studenti číst tyto verše, napište na tabuli následující pokyny, podle nichž mají jednotlivé dvojice postupovat, až si tyto verše projdou:

Rozhodněte, které rady jsou obzvláště užitečné pro mladé lidi, kteří se snaží učit se evangeliu. Diskutujte o tom, jak mohou takovéto skutky a jednání podle vás pomoci někomu, kdo se učí evangeliu.

Po uplynutí dostatečné doby na to, aby si studenti přečetli a prodiskutovali Pánovy rady, jich několik požádejte, aby vysvětlili, k jakému poznání v diskusi dospěli. Zvažte možnost použít některé z následujících otázek a vysvětlení, zatímco budou odpovídat, abyste jim pomohli porozumět Pánovým radám:

  • Co podle vás znamená upustit od veškerých lehkovážných řečí, smíchu a lehkomyslnosti? (Viz verš 121.) Když takové věci nebudeme dělat v duchovně zaměřených situacích, jak nám to může pomoci v naší snaze učit se tomu, co je posvátné?

Vysvětlete, že schůzky Školy proroků měly být považovány za posvátné. Tyto pokyny ohledně smíchu a lehkovážných řečí znamenají, že bylo zapotřebí, aby se ti, kteří se Školy proroků účastnili, chovali v posvátném prostředí uctivě. Tato setkání se později odehrávala v chrámu.

  • Všimněte si, že ve verši 122 se opakuje slovo všichni. Jak by mohlo ovlivnit studenty ve třídě to, kdyby se všichni zapojili do lekce a snažili se navzájem se od sebe učit?

  • Jak podle vás to, když spíme „déle, než je nutné“, ovlivňuje naši schopnost něčemu se naučit nebo pociťovat Ducha? Když se dostatečně vyspíme a vstaneme brzy, jak nám to podle vás může pomoci lépe se učit?

  • Jak byste shrnuli Pánovy rady v Nauce a smlouvách 88:118–126 týkající se toho, jak se máme učit? (Studenti mohou uvést celou řadu zásad. Až odpovědí, napište na tabuli tuto zásadu: Konání spravedlivých skutků a to, že upustíme od nespravedlivého chování, nám pomůže učit se a vzdělávat.)

  • Jaký postoj či chování zmíněné v těchto verších by si naše třída semináře mohla osvojit, abychom se díky tomu mohli lépe učit evangeliu a společně se vzdělávat, a čeho by se naopak měla vyvarovat?

Vyzvěte studenty, aby si znovu prošli Nauku a smlouvy 88:121–126 a zamysleli se nad tím, kterými radami by se měli v životě více řídit. Povzbuďte je, aby si jako cíl zapsali to, že budou jednat podle toho, čemu se naučili.

Nauka a smlouvy 88:127–141

Pán stanovuje řád Školy proroků

Požádejte studenty, aby přišli k tabuli a napsali, kde všude studují evangelium. (Mohli by odpovědět například takto: v Nedělní škole, ve třídě Mladých mužů nebo kněžského kvora, na seminářidoma.) Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, zda jsou v těchto situacích přítomni lidé, které příliš neznají nebo s nimiž mají problémy vyjít. Vybídněte je, aby některé z těchto lidí měli na mysli, až budou studovat Nauku a smlouvy 88:127–141. Vyzvěte studenty, aby přemítali o této otázce:

  • Jak můj vztah s těmi, s nimiž se učím evangeliu, ovlivňuje mou schopnost učit se a vzdělávat se skrze Ducha?

Vysvětlete, že Pán od členů Školy proroků očekával, že při společném studiu budou mít mezi sebou dobré vztahy. Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Nauky a smluv 88:128–134. Vyzvěte ostatní členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na to, jakou roli měl ve Škole proroků při vytváření duchovního studijního prostředí učitel.

  • Jakým způsobem měl učitel ve Škole proroků vytvořit duchovní studijní prostředí? (Mohli byste vysvětlit, že učitel zdravil členy třídy při jejich příchodu. Používal pozdrav specifický pro Školu proroků.)

  • Co vás zaujalo na pozdravu uvedeném ve verši 133?

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 88:135–137. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jakou roli měl při vytváření dobrého studijního prostředí student.

  • Jaké vztahy měli mít členové Školy proroků mezi sebou?

  • Co podle verše 137 Pán slíbil, jestliže se členové Školy proroků budou řídit Jeho pokyny? (Škola se stane svatyní, v níž je bude moci vzdělávat Duch.)

  • Co se může stát při výuce v Církvi nebo doma, pokud se budeme řídit Pánovými pokyny uvedenými ve verších 128–137? (Studenti mohou rozpoznat různé zásady, možná ale bude zapotřebí, abyste zdůraznili toto: Pokud si budeme vzájemně prokazovat přátelství a lásku, budeme poté moci při společném studiu evangelia přizvat mezi sebe Ducha.)

Vyzvěte studenty, aby si připomněli onen způsob pozdravení uvedený v Nauce a smlouvách 88:133.

  • Jak podle vás můžeme projevit své předsevzetí, „které je pevné, neochvějné a neproměnlivé, býti přítelem“ členům třídy nebo rodiny, i když je možná neznáme dobře nebo máme problém je mít rádi?

  • Kdy jste například zažili takové prostředí pro studium evangelia, ve kterém se všichni snažili být přátelští? (Zvažte možnost podělit se o vlastní zkušenost.)

Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, jak mohou rozvíjet odhodlání mít rádi ty, s nimiž se učí evangeliu. Povzbuďte je, aby se pokaždé, když pocítí nabádání projevit více laskavosti a lásky vůči spolužákům a členům rodiny, tímto nabádáním řídili. Vydejte svědectví, že Pán jim pomůže, když se budou snažit mít druhé rádi.

Komentář a historické souvislosti

Nauka a smlouvy 88:118. „Usilujte o vědomosti, dokonce studiem a také vírou“

President Marion G. Romney z Prvního předsednictva řekl:

Obrázek
President Marion G. Romney

„Věřím ve studium. Věřím, že lidé se studiem naučí mnohému. Dokonce jsem si všiml, že lidé se bez studia mohou naučit jen málo o věcech, jak jsou a jak byly a jak přijdou. Věřím však také, a vím, že učení se studiem je velice urychlováno vírou.“ (Learning for the Eternities, comp. George J. Romney [1977], 72.)

Nauka a smlouvy 88:121. „Upusťte od veškerých lehkovážných řečí svých, od veškerého smíchu“

Podle Nauky a smluv 88 měli studenti Školy proroků upustit od veškerých lehkovážných řečí, smíchu a žádostivých přání, protože jejich setkání, jež se později konala v chrámu, měla být posvátná. To však neznamená, že smích sám o sobě je hříchem. Ohledně smíchu president Gordon B. Hinckley řekl:

Obrázek
President Gordon B. Hinckley

„Můžete se dobře bavit. Samozřejmě že můžete! Chceme, abyste se bavili. Chceme, abyste se radovali ze života. … Chceme, abyste byli silní a radostní, abyste zpívali, tančili, abyste se smáli a byli šťastní.

Přitom všem ale buďte pokorní a naplnění modlitbou, a nebesa na vás budou shlížet s úsměvem.“ („Prorokova rada a modlitba pro mládež“, Liahona, duben 2001, 37–40.)

Nauka a smlouvy 88:138-141. Umývání nohou

Když se bratří z řad nositelů kněžství stávali studenty Školy proroků, byli přijímáni prostřednictvím obřadu umývání nohou prováděného Prorokem podle vzoru, který stanovil Ježíš Kristus, jak je uvedeno v Janovi 13. Starší Bruce R. McConkie z Kvora Dvanácti apoštolů o tomto obřadu učil:

Obrázek
Starší Bruce R. McConkie

„Umývání nohou je obřad evangelia; je to svatý a posvátný rituál, který Svatí provádějí v ústraní svých chrámových svatyní. Není prováděn před světem nebo pro lidi světa. Ježíš ho zavedl pro svou dobu a dispensaci v horní místnosti během Poslední večeře.

‚Náš Pán, tím, že tento obřad vykonal, učinil dvě věci: 1) Naplnil starý zákon daný Mojžíšem a 2) zavedl posvátný obřad, který měl být mezi pravými učedníky vykonáván právoplatnými vykonavateli od té doby navždy.

V rámci znovuzřízení všech věcí byl v dispensaci plnosti časů znovuzřízen i obřad umývání nohou. …

Znalost ohledně umývání nohou byla v této době zjevována krok za krokem až do dnešního dne, kdy je ve své plnosti zakomponována do zjevených obřadů domu Páně.‘ (Mormon Doctrine, [2nd ed. (1966), 829, 831].)“ (Doctrinal New Testament Commentary, 3 vols. [1966–1973], 1:708, 710.)