Nauka a smlouvy 121–123 obsahuje výňatky z epištoly neboli dopisu Proroka Josepha Smitha Církvi datovaného 20. března 1839. Joseph Smith tento dopis nadiktoval, zatímco byl spolu s několika svými společníky uvězněn v žaláři v Liberty. Prorok do dopisu zahrnul některé své modlitby, v nichž Pána žádal, aby požehnal jemu a jeho společníkům a všem Svatým, kteří trpěli kvůli skutkům svých nepřátel. Uvedl také odpovědi, které na ony modlitby obdržel.
Vyzvěte studenty, aby si představili, že jejich kamarádka nebo někdo z jejich blízkých prochází těžkým obdobím. Svěří se vám, že nerozumí tomu, proč zakouší takové strasti, a že má pocit, jako by ji Bůh opustil.
Co byste své kamarádce řekli? Co byste dělali, kdybyste takové strasti zakoušeli vy sami?
Vysvětlete, že Pán Josephu Smithovi během oné nesmírně obtížné zkušenosti udílel rady a utěšoval ho. Povzbuďte studenty, aby se zaměřili na to, jak jim mohou Pánova slova rady a útěchy v Nauce a smlouvách 121–123 pomoci v jejich vlastních zkouškách.
Vysvětlete, že 31. října 1838 zradil Josepha Smitha George Hinkle, člen Církve a plukovník státní milice v Missouri. Bratr Hinkle Josephu Smithovi řekl, že se s ním členové milice v Missouri, kteří zaútočili na Svaté ve Far Westu, chtějí setkat a pokojně urovnat neshody. Když Joseph a další vedoucí Církve přijeli na schůzku, milice se jich bryskně zmocnila jako válečných zajatců. Joseph Smith a jeho společníci byli během následujícího měsíce, kdy je nepřátelé věznili v missourských městech Independence a Richmond, uráženi a napadáni. Zatímco čekali na soud, který se zakládal na falešných obviněních a proběhl bez řádného řízení, byli 1. prosince přemístěni do žaláře v Liberty v Missouri.
Během dalších čtyř měsíců drželi Proroka, jeho bratra Hyruma, Alexandera McRaeho, Lymana Wighta a Caleba Baldwina v kruté zimě v podzemní kobce žaláře v Liberty. Nějaký čas s nimi byl i Sidney Rigdon, ale na konci ledna 1839 vydal soudce povolení k tomu, aby byl propuštěn. Bratr Rigdon se však obával hrozeb nepřátel, a tak žalář opustil až začátkem února.
Abyste studentům pomohli získat představu o krutých podmínkách, kterým Prorok a jeho přátelé v žaláři v Liberty čelili, mohli byste lepicí páskou nebo něčím jiným vyznačit na podlaze čtverec o velikosti 4,3 krát 4,3 metru. Vysvětlete, že toto byly přibližné rozměry podlahy žaláře. Strop byl vysoký asi 1,8 až 2 metry.
Mohli byste také studentům navrhnout, aby se podívali na fotografii žaláře v Liberty do svých písem. (Viz Fotografie míst z dějin Církve, fotografie 12, „Žalář v Liberty“.) Vyzvěte studenty, aby si představili, jaké by to bylo, kdyby byli uvězněni na tak malém prostoru se čtyřmi nebo pěti dalšími muži po dobu čtyř zimních měsíců. Dvě malá zamřížovaná okna poskytovala jen velmi málo světla a venku za okny se lidé vězňům posmívali a uráželi je. Vězni spali na špinavé slámě na podlaze. Skrovné bylo i vybavení – pouze kbelík na výkaly. Joseph neměl nějakou dobu ani přikrývku, která byla tím jediným, co vězně chránilo před chladem. Jídlo bylo čas od času otrávené a jindy tak odporné, že se dalo jíst pouze tehdy, když trpěli zoufalým hladem. Návštěvy měli povoleny jen zřídka, a když se dozvěděli o utrpení Svatých, kteří byli vyhnáni z Missouri uprostřed zimy, způsobilo jim to hlubokou bolest.
Jaké pocity a myšlenky byste asi měli vy, kdybyste byli na Josephově místě?
Vysvětlete, že Nauka a smlouvy 121–123 obsahuje výňatky z dopisu Proroka určeného Svatým, který napsal téměř na konci svého pobytu v žaláři v Liberty. Joseph do dopisu zahrnul i několik svých snažných proseb k Pánu.
Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Nauky a smluv 121:1–6. Vyzvěte členy třídy, aby vyhledali otázky a prosby, které Prorok k Pánu vznesl.
Jaké otázky a prosby jste našli? Co dalšího vás na těchto verších zaujalo?
Vysvětlete, že některé Pánovy odpovědi na modlitby Josepha Smitha se nacházejí v Nauce a smlouvách 121:7–25 a 122:1–9. Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 121:7–10. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na zásady, které Josephu Smithovi a jeho společníkům během doby, kdy byli v žaláři v Liberty, jistě pomohly. Vybídněte je, aby si nauky a zásady, kterým se z těchto veršů naučí, zapsali do studijního deníku nebo zápisníku.
Po uplynutí dostatečné doby studenty požádejte, aby se podělili o nauky a zásady, které rozpoznali. Jejich odpovědi pište na tabuli. Toto jsou tři zásady, které by mohli rozpoznat:
Voláme-li k Pánu v období protivenství a strastí, můžeme obdržet Jeho pokoj.
Obstojíme-li ve svých zkouškách zde ve smrtelnosti, Bůh nám požehná nyní i na věčnostech.
V dobách zkoušek můžeme nalézt útěchu v podpoře od skutečných přátel.
Rozdělte studenty do dvojic a vyzvěte je, aby diskutovali o následujících otázkách. Tyto otázky jim pokládejte jednu po druhé a poskytněte jim dostatek času na diskusi.
Jaký je rozdíl mezi tím, když v nějaké zkoušce vytrváme, a tím, když v ní obstojíme?
Znáte někoho, kdo je příkladem člověka, který obstál v nějaké zkoušce?
Požádejte několik studentů, aby se o to, o čem diskutovali ve dvojici, podělili s celou třídou.
Pán řekl, že protivenství a strasti Josepha Smitha potrvají „jen malou chvilku“. (NaS 121:7.) Co to podle vás znamená? Jak nám může tento pohled pomoci obstát v našich zkouškách?
Dejte studentům příležitost podělit se o zkušenosti s tím, kdy v časech obtíží obdrželi Spasitelův pokoj.
Napište na tabuli tuto otázku: Kdo bude usilovat o rady a požehnání skrze Proroka Josepha Smitha?
Vyzvěte studenty, aby při čtení Nauky a smluv 122:1–4 vyhledali odpovědi na tuto otázku. Po uplynutí dostatečné doby je vybídněte, aby přemítali o tom, zda verše 2–3 popisují je samotné.
Jak například i nadále získáváme rady od Josepha Smitha? Jak například díky němu získáváme pravomoc a požehnání?
Jaká zaslíbení dal Pán Josephu Smithovi?
Požádejte tři studenty, aby se vystřídali při čtení Nauky a smluv 122:5–7. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali zásadu, které Pán učil Josepha Smitha ohledně obtíží, jež spolu s ostatními zakoušel.
Co pozitivního může podle verše 7 vyplývat z protivenství a strastí? (Zatímco studenti budou diskutovat o uvedené otázce, napište na tabuli tuto zásadu: Strasti nám mohou být zdrojem zkušeností a mohou být pro naše dobro.)
Požádejte některého studenta, aby přečetl následující citát staršího Josepha B. Wirthlina z Kvora Dvanácti apoštolů. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, v jakém smyslu mohou být strasti pro naše dobro.
Obrázek
Starší Joseph B. Wirthlin
„Když vám do života vstoupí protivenství, můžete mít pocit, že jste jedinými, kdo má problémy. Kroutíte hlavou a říkáte si: ‚Proč zrovna já?‘
Ale ručička na roztočeném kole zármutku nakonec ukáže na každého z nás. Dnes nebo jindy, každý z nás musí zármutek prožít. Nikdo od toho není osvobozen. …
Učit se snášet chvíle zklamání, utrpení a zármutku je součástí naší celoživotní praxe. Tyto zkušenosti, i když jsou v dané chvíli často těžké, jsou přesně těmi zkušenostmi, které prohlubují naše chápání, budují náš charakter a zlepšují naši schopnost soucítit s druhými.“ („Ať se stane cokoli, ber to s láskou“,Liahona, listopad 2008, 27.)
Jaký užitek mohou podle staršího Wirthlina pro nás mít těžkosti, které zažíváme?
Vyzvěte studenty, aby si do studijního deníku nebo zápisníku napsali, jak získali díky určité zkoušce zkušenost a v jakém smyslu byla ona zkouška pro jejich dobro. Po uplynutí dostatečné doby byste mohli několik studentů požádat, aby se podělili o to, co napsali.
Požádejte některého studenta, aby přišel k tabuli a zapisoval. Řekněte mu, aby přibližně v jedné třetině od dolního okraje tabule nakreslil vodorovnou čáru. Potom požádejte studenty, aby uvedli různé obtížné situace, které lidé prožívají. Požádejte zapisovatele, aby jejich odpovědi zapisoval nad nakreslenou čáru.
Poté, co dáte studentům dostatek času na vytvoření tohoto seznamu situací, se jich zeptejte, zda slyšeli někdy někoho říci: „Nikdo nerozumí tomu, čím procházím.“ Vyzvěte je, aby si přečetli Nauku a smlouvy 122:8 a zjistili, jak by mohl Pán na takovou poznámku odpovědět. Zatímco se budou dělit o své odpovědi, požádejte zapisovatele, aby pod čáru na tabuli napsal Ježíš Kristus.
Co podle vás znamená, že Spasitel „sestoupil pod toto všechno“? (Než studenti odpovědí, mohli byste je vyzvat, aby si přečetli 2. Nefiho 9:20–21, Almu 7:11 a Nauku a smlouvy 88:5–6. Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato nauka: Spasitel vytrpěl bolesti a strasti všech lidí.)
Jak podle vás tato pravda mohla pomoci Josephu Smithovi a jeho společníkům v žaláři v Liberty?
Abyste studentům pomohli porozumět této nauce, požádejte některého z nich, aby přečetl tato slova staršího Wirthlina:
Obrázek
Starší Joseph B. Wirthlin
„Ježíš Kristus trpěl nesmírně, a proto chápe naše utrpení. Chápe náš zármutek. A tak prožíváme těžkosti, abychom i my měli více soucitu a pochopení vůči druhým.
Pamatujte na povznášející slova, která Spasitel pronesl k Proroku Josephu Smithovi, když trpěl se svými druhy v dusivé temnotě žaláře v Liberty. …
V jakém smyslu máte vůči druhým díky zkušenostem s těžkostmi větší soucit a více pochopení?
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 122:9 a přemítali o tom, jak se tento verš týká života a služby Proroka Josepha Smitha.
Jak se podle vašeho názoru týká Nauka a smlouvy 122:9 vás? Jak vás může tento verš posilovat během těžkostí, které zažíváte?
Vysvětlete, že Pán brzy poté, co byl napsán tento dopis, Josephovi a jeho společníkům otevřel cestu k tomu, aby se opět spojili se Svatými v Illinois. Vydejte svědectví o tom, že Bůh byl se svým služebníkem Josephem Smithem po celý život. Pomozte studentům porozumět tomu, že pokud zůstaneme ve zkouškách věrní, Bůh s námi bude také. Na závěr se podělte o svědectví, které Joseph Smith vydal na sklonku svého života: „Bůh Všemohoucí je mým štítem; a co může učinit člověk, je-li Bůh mým přítelem?“ (History of the Church, 5:259.)
„Když byli Prorok Joseph Smith a jeho společníci (Hyrum Smith, Lyman Wight, Caleb Baldwin, Alexander McRae a na čas i Sidney Rigdon) drženi v žaláři a čekali na soud na základě křivých obvinění, nesmírně trpěli: ‚Když byli v žaláři, byli vystaveni mnohým krutostem. Jejich denní příděl představovalo nedostatečné a nevhodné jídlo; přičemž občas je od požití otráveného jídla, čemuž se ne všichni ubránili, zachránila pouze inspirace od Pána. [Alexander McRae řekl: „Nedokázali jsme to jídlo sníst, dokud nás k tomu nedohnal hlad.“ (B. H. Roberts, A Comprehensive History of the Church, 1:521.)]
V žaláři nebyl žádný prostor na spaní, a tak byli nuceni se uchýlit k odpočinku a načerpání sil na lůžka ze slámy, která byla přímo na tvrdé prkenné nebo kamenné podlaze. Kontakt s okolním světem [jim byl povolen] jen ve velmi omezené míře, obzvláště během přibližně prvního měsíce ve vězení. A to vše se odehrávalo v klíčovém období, kdy Svatí posledních dnů v Missouri zažívali vrchol pronásledování a zoufale potřebovali svého proroka a vůdce.‘ [Alvin R. Dyer, The Refiner’s Fire, 2nd ed. [1968], 276.]
Příležitostně měli v žaláři povoleny návštěvy přátel a mohli posílat a dostávat dopisy. Mezi 20. a 25. březnem 1839 nadiktoval Prorok Joseph dlouhou zprávu, kterou podepsali všichni vězni (ve skutečnosti to byly dva dopisy, i když Prorok označil druhý jako pokračování prvního). President Joseph Fielding Smith o této korespondenci napsal: ‚Toto je jeden z nejvýznamnějších dopisů, které kdy lidská ruka napsala. Ve skutečnosti to byl výsledek pokorné inspirace. Je to modlitba a proroctví a odpověď skrze zjevení od Pána. Takový dopis nemohl napsat nikdo jiný než ušlechtilá duše naplněná duchem lásky Kristovy. Vezmeme-li v úvahu [jejich utrpení], není divu, že Prorok v úzkosti své duše volal o pomoc. Přesto z jeho nejnaléhavější prosby dýchá duch tolerance a lásky k bližnímu.‘ (Church History and Modern Revelation, 2 vols. [1953], 2:176.)
Oddíly 121–123 byly z této zprávy vyňaty a zahrnuty do vydání Nauky a smluv z roku 1876. Vydání Nauky a smluv, které obsahovalo tyto tři oddíly, bylo schváleno jako písmo na říjnové konferenci Církve v roce 1880.“ (Doctrine and Covenants Student Manual, 2nd ed. [Church Educational System manual, 2001], 295–296.)
Než byl Joseph Smith uvězněn v žaláři v Liberty, byl spolu s několika dalšími vedoucími Církve, včetně Parleyho P. Pratta, nespravedlivě vězněn v Richmondu v Missouri. Zatímco byli v žaláři v Richmondu, slyšeli vězeňské dozorce, jak vulgárně popisují strašlivé skutky jako loupeže, znásilnění a vraždy, které byly páchány na Svatých posledních dnů. Parley P. Pratt vyprávěl, jak Joseph zareagoval poté, co tomu nějakou dobu naslouchal:
Obrázek
Parley P. Pratt
„[Joseph] náhle povstal a promluvil hromovým hlasem nebo jako řvoucí lev a pronesl, nakolik si vzpomínám, tato slova:
,TICHO, vy ďáblové z pekelné propasti. Ve jménu Ježíše Krista vás kárám a přikazuji vám, abyste byli zticha; nebudu žít už ani minutu a naslouchat takovým řečem. Přestaňte takto mluvit, jinak vy nebo já OKAMŽITĚ zemřeme!‘“
Strážci ho „[po]prosili o odpuštění a zůstali zticha až do střídání stráží“. Parley o onom zážitku později vyprávěl: „Viděl jsem služebníky spravedlnosti … u soudů v Anglii …; byl jsem svědkem závažného zasedání Kongresu, kterak vydává zákony národům; … ale důstojnost a vznešenost jsem viděl pouze jednou, když o půlnoci stála v řetězech v kobce v téměř neznámé vesnici v Missouri.“ (Autobiography of Parley P. Pratt, ed. Parley P. Pratt Jr. [1938], 211; viz také strana 210.)
Starší Orson F. Whitney z Kvora Dvanácti apoštolů učil v souvislosti s Naukou a smlouvami 121–122 o jednom z důvodů, proč zakoušíme protivenství:
Obrázek
Starší Orson F. Whitney
„Zápolení s nelítostnými vlnami zármutku a neštěstí je nutné pro náš rozvoj, očištění, růst, vzdělání a pokrok; a když konečně proplujeme přívaly vod a staneme na druhém břehu, budeme o to silnější a lepší.“ („A Lesson from the Book of Job“, Improvement Era, Nov. 1918, 6.)