Seminář
Lekce 58: Nauka a smlouvy 51–52


Lekce 58

Nauka a smlouvy 51–52

Úvod

Když se někteří Svatí začali stěhovat z východních států a v květnu roku 1831 přijížděli do státu Ohio, zjevil Pán Josephu Smithovi pro biskupa Edwarda Partridge Nauku a smlouvy 51. Skupina, která dorazila z Colesville ve státě New York, byla poslána do Thompsonu v Ohiu, kde měla žít podle zákona zasvěcení. V závěru čtvrté konference Církve, která se konala ve dnech 3. až 6. června 1831 v Kirtlandu, přikázal Pán Josephu Smithovi a dalším starším, aby šli ve dvojicích do Missouri a kázali po cestě evangelium. Ve zjevení, které je zaznamenáno jako Nauka a smlouvy 52, Pán povolal každou dvojici společníků a dal jim vzor, díky němuž se mohli vyvarovat oklamání.

Náměty pro výuku

Nauka a smlouvy 51:1–20

Pán přikazuje biskupovi Edwardu Partridgeovi, aby se zabýval časnými potřebami Svatých

Abyste studentům pomohli zamyslet se nad jedním z důsledků života podle zákona zasvěcení, vyzvěte je, aby zodpověděli níže uvedené otázky buď ve dvojicích či malých skupinkách, nebo jako třída.

  • Jaká je nejjednotnější skupina, které jste kdy byli součástí? Jak poznáte, zda je nějaká skupina lidí jednotná? Jaké způsoby, zvyky či události pomáhají skupině stát se jednotnou?

Vysvětlete, že Svatí, kteří se odstěhovali ze státu New York, začali přijíždět do Ohia na jaře roku 1831. Jedna skupina dorazila z Colesville v New Yorku za vynaložení velikého úsilí. Této skupině bylo řečeno, aby se usadila v Thompsonu v Ohiu a žila podle zákona zasvěcení. Vyzvěte studenty, aby si představili, jak může nějakou skupinu sjednotit to, když její členové předtím společně přinesli oběti, aby naplnili vůli Páně.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 51:1–3. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jaké byly zodpovědnosti biskupa Edwarda Partridge.

  • Jaké zodpovědnosti měl biskup Partridge? (Mohli byste poukázat na to, že slova „stejně podle jeho rodiny“ ve verši 3 neznamenají, že každý Svatý posledních dnů měl obdržet stejnou pomoc. Biskup měl posoudit situaci každé rodiny zvlášť a „určit“ jim tolik, kolik potřebovali. Bylo jim určeno stejně, protože biskup věnoval každé rodině stejnou péči.)

Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 51:9 a zjistili, jakých dvou cílů podle Pánových slov dosáhneme žitím podle zákona zasvěcení.

  • Co Pán očekává od svého lidu? (V odpovědích studentů by měla zaznít tato zásada: Pán očekává, že Jeho lid bude jednat s druhými čestně a že bude jednotný.)

Shrňte Nauku a smlouvy 51:10–20 tím, že vysvětlíte, že Pán přikázal biskupu Partridgeovi, aby založil zásobárnu, ve které mohl být uchováván přebytečný majetek. Také uvedl, že zasvětil tuto zemi Svatým „na krátký čas“. (NaS 51:16.) Přestože nevěděli, jak dlouho tam zůstanou, měli se „na této zemi [chovat], jako by zde měli býti roky“ (NaS 51:17), a měli být věrní, moudří a spravedliví správci toho, co jim bylo dáno. Mohli byste poukázat na to, že slovem církvi ve verši 10 je myšlena odbočka Církve. (Viz NaS 51:10, poznámka pod čarou a; viz také NaS 20:81; 45:64.)

Nauka a smlouvy 52:1–13, 22–36

Pán přikazuje Prorokovi a dalším starším, aby jeli do Missouri a kázali cestou evangelium

Před hodinou si připravte tři zprávy, z nichž první povede studenty k té druhé a druhá ke třetí. První zpráva by je mohla například navést, aby hledali druhou zprávu pod některým předmětem v místnosti nebo uvnitř něj. Druhá zpráva by je mohla navést, aby hledali třetí zprávu někde jinde v místnosti. Třetí zpráva by měla znít: „Přečtete si Nauku a smlouvy 52:1–6. Najděte zásadu, která se podobá této činnosti.“

Přilepte první zprávu na tabuli a napište vedle ní tyto pokyny: Řiďte se tímto vodítkem, abyste se dozvěděli, jak můžete neustále získávat vedení od Pána.

Až si studenti přečtou první zprávu, vyzvěte je, aby se řídili pokyny a našli druhou zprávu. Poté je vyzvěte, aby si přečetli pokyny na druhé zprávě a hledali třetí.

Než studenti začnou plnit pokyny na třetí zprávě, vysvětlete jim, že verše, které budou číst, obsahují pokyny dané Josephu Smithovi a dalším vedoucím kněžství na konferenci Církve, která se konala v Kirtlandu v Ohiu v červnu roku 1831. Připomeňte jim, že Pán předtím zjevil, že Svatí založí město nazvané Sion (viz NaS 28:9), ale dosud nezjevil jeho polohu.

Vyzvěte studenty, aby splnili pokyny uvedené ve třetí zprávě. Požádejte několik studentů, aby se střídali při čtení Nauky a smluv 52:1–6. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali v něm zásadu, která se podobá činnosti, kterou právě dokončili.

  • Co se může podle veršů 4–5 stát, když se věrně řídíme Božími pokyny? (Když se věrně řídíme Božími pokyny, Bůh nám zjevuje více své vůle. Napište tuto zásadu na tabuli.)

  • Jak se tato činnost podobá této zásadě? (Když se studenti řídili jednotlivými pokyny, získali další vedení a nakonec byli přivedeni k odpovědi, kterou hledali.)

  • Jaké výhody spatřujete v tom, když vedení a pravdu od Pána přijímáte krok za krokem, a ne všechno najednou?

Požádejte studenty, kteří mají s touto zásadou nějakou zkušenost, aby se o ni podělili nebo vydali svědectví o její pravdivosti. Také vy byste se mohli podělit o vlastní zkušenost či vydat svědectví. Povzbuďte studenty, aby si zapsali nějakou otázku, obavu nebo rozhodnutí, kterému čelí a pro které by rádi získali Pánovu pomoc a vedení. Poté je vyzvěte, aby se zamysleli a zapsali si jakékoli pokyny, které jim Pán již dal a kterých mohou dbát v plnější míře a připravit se tím na přijetí dalšího vedení od Pána.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 52:7–10. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jaké pokyny dal Pán některým nositelům kněžství předtím, než odjeli do Missouri.

  • Co měli podle Pánových pokynů tito nositelé kněžství cestou dělat?

Nauka a smlouvy 52:14–21, 36

Pán zjevuje vzor, který nám pomůže vyvarovat se toho, abychom byli oklamáni Satanem

Připomeňte studentům, že ve zjevení, které je zaznamenáno v Nauce a smlouvách 50, Pán varoval starší Církve před falešnými duchy a dal jim pokyny, které měly Svatým pomoci vzájemně se vzdělávat výukou a studiem pravd evangelia.

Vysvětlete, že v Nauce a smlouvách 52:14–21 zjevil Pán další pokyny, aby posílil členy Církve, obzvláště ty, které povolal, aby kázali evangelium cestou do Missouri.

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 52:14. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, jakými slovy popsal Pán to, čemu se chystal učit. („Vzor ve všech věcech.“)

  • Co je to vzor? (Postup, kterým se můžeme řídit, abychom dosáhli určitého výsledku.)

  • Z jakého důvodu Pán podle svých slov zavedl tento vzor?

Rozdělte studenty do dvojic. Vyzvěte partnery v každé dvojici, aby se střídali při čtení Nauky a smluv 52:15–19. Vyzvěte je, aby našli skutky a vlastnosti, které podle Pánových slov pomohou Jeho lidu vyvarovat se toho, aby byl oklamán Satanem. Po uplynutí přiměřené doby je požádejte, aby se podělili o to, co našli. Požádejte některého studenta, aby psal odpovědi na tabuli.

Až budou studenti odpovídat, mohli byste jim vysvětlit význam následujících částí vět nebo je můžete požádat, aby je zkusili vysvětlit sami: slova „jehož duch je zkroušený“ (NaS 52:15) popisují člověka, který má kajícný postoj; slova „poslušen nařízení mých“ (NaS 52:15) popisují člověka, který obdržel Pánovy obřady a dodržuje smlouvy, jež jsou s nimi spojené; slova „jehož řeč je mírná a povznáší“ (NaS 52:16) popisují člověka, který svou pokornou mluvou pozvedá a povzbuzuje druhé; slova „kdo se chvěje pod mocí mou“ (NaS 52:17) označují člověka, který pociťuje úctu k moci Boží; a slova „přinášeti ovoce“ (NaS 52:17) znamenají, že někdo vytváří něco dobrého (například „ovoce chvály a moudrosti“) tím, že se řídí zjeveními, která nám Bůh dal.

Dejte dvojicím studentů čas, aby mohly diskutovat o tom, jak by shrnuly pravdy, kterým učí Nauka a smlouvy 52:14–19. Po uplynutí přiměřené doby studenty požádejte, aby se podělili o pravdy, které našli. Odpovědi studentů se mohou lišit, ale mohli byste zdůraznit tuto zásadu: Aby se člověk nenechal oklamat Satanem, musí být poslušný Pánových obřadů a žít podle zjevení, která nám Pán dal.

Připomeňte studentům, že když Pán zjevil tento vzor, jak se vyvarovat oklamání, promlouval ke skupině nositelů kněžství, kteří se chystali kázat evangelium druhým.

  • Proč je podle vás důležité, aby se ti, kteří káží evangelium druhým, řídili vzorem, který Pán zjevil v těchto verších? (Aby mohli učit Duchem.)

Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 52:36. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali další pokyny, které Pán v tomto zjevení předal. Požádejte je, aby se podělili o to, co našli.

  • Co Pán nařídil starším Církve, aby oznamovali?

  • Proč můžeme mít důvěru ve vedoucího nebo učitele, který žije podle vzoru, jejž Pán popsal ve verších 14–19, a který učí jen tomu, čemu učili proroci a apoštolové?

Mohli byste navrhnout, aby se studenti zamysleli nad tím, jak se členové Prvního předsednictva nebo Kvora Dvanácti apoštolů řídí tímto vzorem.

Nauka a smlouvy 52:37–44

Pán udílí rady vedoucím, kteří mají zůstat v Ohiu

Vysvětlete, že zatímco Pán povolal mnoho prvních nositelů kněžství k tomu, aby kázali cestou do Missouri, několik dalších starších mělo zůstat v Ohiu. Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 52:39–40. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a vyhledali pokyny, jež dal Pán starším, kteří měli zůstat v Ohiu.

  • Jaké zodpovědnosti dal Pán starším, kteří zůstali v Ohiu?

  • Co podle vás znamená „pamat[ovat] … na chudé a potřebné“? Proč k tomu, aby byla tato Pánova rada naplněna, nestačí jen myslet na někoho, kdo je v nouzi?

  • Co řekl Pán o lidech, kteří neplní své povinnosti?

  • Jaké zásadě se můžeme naučit z těchto veršů o tom, jak být pravým učedníkem Páně? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato zásada: Učedníci Ježíše Krista bdí nad lidmi, kteří jsou chudí, potřební, nemocní a sužovaní, a pečují o ně.)

Vyzvěte studenty, aby si vzpomněli na někoho, koho znají a považují za učedníka Ježíše Krista. Požádejte několik studentů, aby se podělili o to, jak člověk, na kterého myslí, bdí nad potřebnými a pečuje o ně. Mohli byste vyjádřit i své pocity vděčnosti za lidi, kteří bděli nebo bdí nad vámi a pomohli vám, když jste to potřebovali.

Komentář a historické souvislosti

Nauka a smlouvy 52:14–19. Příklad vzoru věrnosti

Starší Paul E. Koelliker ze Sedmdesáti vyprávěl příběh, ve kterém uvedl příklad toho, jak můžeme pozitivně ovlivňovat druhé, když žijeme podle vzoru uvedeného v Nauce a smlouvách 52:14–19:

Obrázek
Starší Paul E. Koelliker

„Vzory jsou příklady, vodítka, opakující se kroky nebo cesty, které když člověk následuje, zůstává v souladu s Božími záměry. Budeme-li je následovat, budou nás udržovat pokornými, bdělými a schopnými rozpoznat hlas Svatého Ducha mezi hlasy, které nás rozptylují a odvádějí pryč. …

Když skutečně žijeme podle evangelia tak, jak to učil Pán Ježíš Kristus, naše schopnost pomáhat druhým roste. Následující zážitek je příkladem toho, jak tato zásada může fungovat.

Dva mladí misionáři zaklepali na dveře s nadějí, že najdou někoho, kdo přijme jejich poselství. Dveře se otevřely, a poněkud statný muž je nepříliš laskavě pozdravil: ‚Myslím, že jsem vám už řekl, abyste u mě neklepali. Už jsem vás varoval, že jestli se ještě někdy vrátíte, nebude to příjemný zážitek. Nechte mě na pokoji.‘ A rychle dveře zavřel.

Když misionáři odcházeli, ten starší a zkušenější z nich vzal toho mladšího kolem ramen, aby ho utěšil a povzbudil. Aniž by to věděli, onen muž je pozoroval z okna, aby se ujistil, že jeho slovům rozuměli. Byl si jist tím, že uvidí, jak se smějí a dělají si legraci z jeho úsečné reakce na jejich snahu ho navštívit. Když ale viděl tento projev laskavosti mezi dvěma misionáři, jeho srdce se rázem obměkčilo. Opět otevřel dveře a zavolal na misionáře, aby se vrátili a podělili se s ním o své poselství.“ („On nás skutečně miluje“, Liahona, květen 2012, 16, 17.)

Nauka a smlouvy 52:33–34. „Ten, kdo je věrný, ten bude zachován a požehnán“

„Lydia Clisbee Patridgeová popsala situaci, ve které její manžel Edward obdržel toto zjevené nařízení. Všechny jejich děti se nakazily spalničkami od nějakých členů, kteří nedlouho předtím dorazili ze státu New York a bydleli u nich doma. Lydia napsala, že jejich ‚nejstarší dcera trpěla plicní horečkou, a zrovna když jí bylo nejhůře, byl manžel skrze zjevení povolán, aby šel s několika dalšími do Missouri, aby tam našli místo pro shromažďování Svatých. Nevěřící si mysleli, že musí být blázen, jinak by nešel. A já jsem si pomyslela, že mám důvod si myslet, že mi začaly zkoušky, což také byla pravda, ale po této zkoušce následovala požehnání stejně jako po všech ostatních a naše dcera se uzdravila.‘ (Partridge, Genealogical Record, 6.)“ (Documents, Volume 1: July 1828–June 1831, vol. 1 of the Documents series of The Joseph Smith Papers [2013], 330.)