Shrnutí lekcí určených pro jednotlivé dny v programu domácího studia
Následující shrnutí událostí, nauk a zásad, s nimiž se studenti seznámili při studiu Nauky a smluv 36–40 a lekce „Ve státě Ohio“ (9. blok), nemá být součástí vaší lekce. Lekce, kterou učíte, se soustřeďuje pouze na některé z těchto nauk a zásad. Při zvažování potřeb svých studentů se řiďte nabádáním Svatého Ducha.
Ze zjevení, které bylo dáno Edwardu Partridgeovi před jeho křtem, se studenti dozvěděli, že nositelé kněžství jsou povoláni kázat evangelium a musí být čistí.
Když studenti četli Pánovo přikázání, aby se Svatí shromáždili v Ohiu, zjistili, že Pán zná všechny věci, že nás může varovat před nebezpečím a že nám dává přikázání, aby nás ochránil. Také se dozvěděli, že Pán slíbil Svatým, že budou-li poslušni Jeho přikázání, budou připraveni a nebudou se bát.
Pán přikázal jistému protestantskému duchovnímu, Jamesi Covelovi, aby se dal pokřtít a aby kázal plnost evangelia. Z tohoto pokynu se studenti dozvěděli, že jestliže přijmeme Ježíše Krista, dá nám moc stát se Jeho syny a dcerami. Také se naučili, že Pánem slíbená požehnání jsou podmíněna tím, že budeme poslušni Jeho hlasu. James Covel odmítl Spasitelovu výzvu dát se pokřtít. Studenti zjistili, že strach a světské starosti mohou způsobit, že zavrhneme slovo Boží.
4. den (Ve státě Ohio)
Tato lekce studentům poskytla stručný přehled o životě Svatých ve státě Ohio v letech 1831 až 1838. Dozvěděli se, že Pán jim slíbil, že zjeví svůj zákon a obdaří je mocí z výsosti. Pán navíc prohlásil, že povolá Svaté kázat evangelium po celém světě. Studenti zjistili, jak Pán Svatým udílel zjevení za zjevením a naplnil své sliby navzdory protivenství a pronásledování. Také se dozvěděli o některých nešťastných událostech a odporu, kterému Svatí během pobytu v Ohiu čelili.
Úvod
Pán nejenže nařídil Svatým, aby se přestěhovali do Ohia, ale také jim udělil rady, jak se k sobě mají chovat. V této lekci se studenti dozvědí o příkazu Ježíše Krista, abychom byli jednotní a cenili si druhých tak, jako si ceníme sami sebe.
Rozdělte členy třídy na dvě skupiny a každé dejte různé předměty, ze kterých je možné něco postavit (například malé dřevěné kostky, papírové kalíšky nebo prázdné krabičky). Zajistěte, aby jedna skupina dostala objemnější předměty nebo více předmětů než druhá.
Na tabuli napište: Pomocí těchto předmětů postavte co možná nejvyšší věž. Neříkejte nic o tom, že se jedná o soutěž, ani nenaznačujte, že mohou postavit dvě věže. Studenti se budou pravděpodobně domnívat, že tyto dvě skupiny mezi sebou soupeří. Pokud se budou ptát, zda mají pracovat společně, nebo jako samostatné skupiny, jednoduše jim zopakujte úkol, že mají postavit co možná nejvyšší věž.
Na splnění úkolu dejte studentům jednu minutu. Poté je požádejte, aby zhodnotili, kdo „vyhrál“. Poté, co se studenti podělí o své názory, jim oznamte, že k tomu, aby zjistili, do jaké míry byli v této činnosti úspěšní, bude potřeba, aby si prostudovali radu, kterou Pán Svatým udělil, když se připravovali na stěhování do Ohia. Vyzvěte studenty, aby při studiu pokynů, které Pán prvním Svatým dal, vyhledali myšlenky, jež se týkají jak této činnosti, tak jejich života.
Vybídněte je, aby si vzpomněli, proč Pán přikázal Svatým, aby se shromáždili ve státě Ohio. (Je-li to nutné, povzbuďte je, aby si prošli poznámky, které si zaznamenali v Nauce a smlouvách 37–38 a ve studijním deníku.) V odpovědích studentů by měly zaznít odkazy jak na nebezpečí, kterým Svatí čelili ve státě New York, tak na požehnání, která Pán slíbil svému lidu, když se shromáždí ve státě Ohio.
Vysvětlete, že když dal Pán Svatým pokyny ohledně jejich přestěhování do Ohia, udělil jim radu týkající se toho, jak na sebe mají vzájemně nahlížet. Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 38:23–25 a vyhledali část textu, která nás učí tomu, jak máme nahlížet na druhé.
Jak máme podle Pána nahlížet na druhé?
Co podle vás znamená vážit si svých bratří tak, jako si vážíme sami sebe? (Poté, co studenti odpovědí, napište na tabuli tuto zásadu: Máme si cenit druhých tak, jako si ceníme sami sebe.)
Co se stane, když se lidé domnívají, že mají větší cenu neboli že jsou lepší než druzí?
Jaká požehnání můžeme obdržet jako Církev i jako jednotlivci, když se nebudeme považovat za někoho, kdo má větší cenu než druzí?
Ukažte nějakou kvalitní látku a hadr. Zeptejte se studentů, který materiál by si rádi vzali na sebe. Vysvětlete, že k tomu, aby Pán Svatým pomohl této zásadě porozumět, jim dal podobenství.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 38:26. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na to, jak se člověk v tomto podobenství choval ke svým synům.
Jak byste se cítili, kdybyste byli oním synem, který dostal hadry?
Co mohl udělat syn, který dostal roucho, aby tuto situaci napravil? (Mohl se podělit o to, co vlastnil, se synem, který dostal méně.)
Co nám podle vás chce Pán tímto podobenstvím sdělit?
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 38:27 a vyhledali zásadu, kterou si Pán přeje, abychom z tohoto podobenství pochopili. K první zásadě, kterou jste již napsali, připište tuto: Pokud nejsme jednotní, nejsme lidem Páně. Mohli byste také studentům navrhnout, aby si v písmech označili slova, která této zásadě učí.
Co v kontextu verše 27 znamenají slova „Buďte jedno“? (Být sjednoceni ve spravedlivosti s druhými a s Pánem.)
Jak nám může snaha cenit si druhých tak, jako si ceníme sebe, pomáhat v tom, abychom byli s druhými zajedno? Jak nám to může pomáhat v tom, abychom byli zajedno s Pánem?
Proč podle vás nemůžeme být lidem Páně, pokud nejsme jednotní?
Vysvětlete, že tito první členové Církve, kteří byli povoláni shromáždit se do státu Ohio, pocházeli z různého prostředí. Někteří vlastnili prosperující farmy a byli ve své obci váženými občany, zatímco jiní měli jen málo majetku a byli považováni za představitele nižší společenské třídy.
Jak mohly zásady napsané na tabuli požehnat Svatým, když se shromáždili s ostatními členy Církve v Ohiu?
Připomeňte studentům činnost ze začátku hodiny, kdy stavěli věž. Požádejte je, aby zopakovali, co měli za úkol (postavit co možná nejvyšší věž).
Postavili jsme co možná nejvyšší věž? (Postavili by ji, kdyby obě skupiny sloučily své předměty a stavěly věž společně. Pokud tyto skupiny pracovaly samostatně, mohou tvrdit, že svou věž postavily co nejvyšší – z předmětů, které měly k dispozici.)
Jaký by byl na základě rady, kterou dal Pán Svatým v Nauce a smlouvách 38, nejlepší postup při stavění co možná nejvyšší věže? (Spojit se do jedné skupiny a sloučit předměty, které jsme obdrželi k tomu, abychom postavili jednu věž.)
V jakých životních situacích můžeme být pokoušeni myslet spíše na své osobní zájmy než na to, abychom posilovali a pozvedali ty, kteří jsou kolem nás?
Požádejte některého studenta, aby přečetl následující slova presidenta Henryho B. Eyringa z Prvního předsednictva. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, jak se přikázání být zajedno vztahuje na přikázání, které Bůh dal svému lidu, aby se shromažďoval. Pro každého člena třídy byste mohli připravit kopii tohoto citátu, aby ho mohl sledovat.
Obrázek
President Henry B. Eyring
„Ze zkušenosti víme, že radost pociťujeme tehdy, když jsme požehnáni jednotou. … Touhou [Nebeského Otce] je splnit nám ono posvátné přání jednoty díky lásce, kterou k nám chová.
Nemůže nám to splnit jako jednotlivcům. Radost z jednoty, kterou si tak přeje nám dát, není pro jednoho. Musíme o ni usilovat a zasloužit si ji i s dalšími. Není tedy překvapující, že Bůh na nás naléhá, abychom se shromažďovali, aby nám mohl žehnat. Chce, abychom se shromažďovali do rodin. Organizuje třídy, sbory a odbočky a přikazuje nám, abychom se shromažďovali často. V oněch shromážděních, která pro nás Bůh připravil, spočívají naše velké příležitosti. Můžeme se modlit a usilovat o jednotu, aby nám přinášela radost a aby násobila naše schopnosti sloužit.“ („Naše srdce spojená v jedno“, Liahona, listopad 2008, 69.)
Proč si nás Pán, podle presidenta Eyringa, přeje shromažďovat?
Jaká požehnání nám podle jeho slov přinese jednota?
Jak nám slova presidenta Eyringa pomáhají porozumět tomu, proč se máme shromažďovat jako rodina? A jako členové Církve? A jako studenti ve třídě semináře?
Jak například pociťujete požehnání plynoucí z toho, že se shromažďujete s ostatními?
Vyzvěte studenty, aby několik minut věnovali tomu, že si do studijního deníku napíší, co mohou dělat pro to, aby byli zajedno se svou rodinou, s mladými muži či mladými ženami ve svém kvoru nebo třídě na shromáždění a s Pánem. Po uplynutí přiměřené doby požádejte několik studentů, aby se podělili o to, co si napsali. Mohli byste se také podělit o vlastní svědectví ohledně požehnání plynoucích z toho, že jsme s druhými za jedno a že si jich ceníme tak, jako si ceníme sami sebe.
Vyzvěte studenty, aby si zopakovali, kdo byl James Covel a co se mu přihodilo, tím, že si přečtou záhlaví 39. a 40. oddílu Nauky a smluv. 5. ledna 1831 přikázal Pán Jamesi Covelovi, aby byl pokřtěn. (Viz NaS 39:10.) On však nedodržel svůj slib, že bude Božího příkazu poslušen.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 40:1–3. Požádejte studenty, aby řekli, proč James Covel odmítl výzvu, kterou mu Pán dal. Požádejte několik studentů, aby se podělili o to, co se z těchto veršů dozvěděli o důležitosti zachovávání smluv, které uzavřeli s Bohem.
Abyste studenty připravili na studium Nauky a smluv 41–44, mohli byste je vyzvat, aby se zamysleli nad těmito otázkami: V čem spočívají nebezpečí žádostivosti? Jakým způsobem máme v Pánově Církvi učit? Jak budou ti, kteří jsou spravedliví, vnímat smrt? Vysvětlete studentům, že v příštím bloku budou mít příležitost dozvědět se Pánovy odpovědi na tyto otázky a poznat Pánův zákon zasvěcení.