V této části 20. oddílu předává Pán pokyny týkající se správy Církve včetně vysvětlení požadavků pro křest a konfirmaci a správného způsobu vykonávání obřadů křtu, konfirmace a svátosti.
Pán zjevuje, co je požadováno od jednotlivců před křtem a po něm
Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, co by mohli říci v těchto situacích:
Přítelkyně z jiné církve obdržela svědectví o znovuzřízeném evangeliu. Zeptá se vás: „Co musím udělat, abych mohla být pokřtěna a stát se členkou tvé Církve?“
Vyzvěte studenty, aby na tuto otázku odpověděli ve svém studijním deníku nebo zápisníku. Potom jim řekněte, aby si přečetli Nauku a smlouvy 20:37 a zjistili, co se vyžaduje od těch, kteří chtějí být pokřtěni. Mohli byste studentům navrhnout, aby si každý požadavek, který najdou, označili. Abyste studentům pomohli lépe porozumět významu tohoto verše, mohli byste vysvětlit, že lidé se „srdcem zlomeným a s duchem zkroušeným“ jsou pokorní a vnímaví vůči vůli Boží. Pociťují hlubokou lítost nad hříchem a upřímnou touhu činit pokání.
Napište na tabuli tuto neúplnou větu: Než mohou být lidé pokřtěni, musí …
Požádejte některého studenta, aby přišel k tabuli a zapisoval. Položte členům třídy tyto otázky:
Co musí podle Nauky a smluv 20:37 člověk projevovat, než může být pokřtěn? (Požádejte zapisovatele, aby doplnil větu na tabuli podle toho, co budou studenti odpovídat. Mohl by napsat například toto: Než mohou být lidé pokřtěni, musí být pokorní, činit pokání a být ochotni vzít na sebe jméno Ježíše Krista a být odhodláni sloužit Mu až do konce.)
Proč podle vás musí člověk splňovat tyto požadavky, než může být pokřtěn?
Poukažte na to, že Nauka a smlouvy 20:37 popisuje také smlouvu, kterou uzavíráme, když jsme pokřtěni. Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, co nyní dělají pro to, aby žili podle své smlouvy křtu.
Řekněte jim, aby si představili, že se jich tatáž přítelkyně zeptá, jak to probíhá, když je někdo pokřtěn. Až několik z nich odpoví, požádejte některého dalšího, aby přečetl Nauku a smlouvy 20:72–74. Mohli byste navrhnout, aby si studenti označili způsob křtu, jak jej popsal Pán.
Jak mají být podle Pánových slov ve verších 72–74 vykonávány křty? (Odpovědi studentů by měly odrážet tuto zásadu: Křest musí být vykonán ponořením a někým, kdo je nositelem řádné pravomoci. Napište tuto zásadu na tabuli pod předchozí zásadu.)
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 20:68–69 a zjistili, co od nás Pán očekává poté, co jsme byli pokřtěni. Mohli byste studentům navrhnout, aby si to, co Pán očekává, označili.
Co, na základě toho, co jste našli, od nás Pán očekává poté, co jsme byli pokřtěni?
Poznámka: Studenti mohou mít otázky ohledně požadavku zmíněného ve verši 68, který se týká toho, že nově pokřtění členové musí být učeni staršími, než mohou být konfirmováni. Vysvětlete, že když v dnešní době misionáři učí zájemce před křtem misionářským lekcím, tito lidé mohou být konfirmováni a obdržet dar Ducha Svatého brzy po křtu.
Čemu nás učí verš 69 o tom, jak máme po křtu prokazovat Pánu svou způsobilost? (Odpovědi studentů se mohou lišit, ale měla by v nich zaznít tato zásada: Po křtu prokazujeme Pánu svou způsobilost zbožným kráčením a řečí. Napište tuto pravdu na tabuli pod předchozí dvě zásady.)
Co podle vás znamená projevovat něco zbožným kráčením a řečí? (Možná bude potřeba vysvětlit, že člověk projevuje zbožné kráčení a řeč svými skutky, postojem a vyjadřováním, jež jsou v souladu s Bohem.)
Podle potřeb studentů zvažte možnost je vyzvat, aby si prolistovali několik kapitol v brožurce Pro posílení mládeže a našli v nich konkrétnější rady ohledně toho, jak může mladý člověk projevovat zbožné kráčení a řeč.
Kdy jste například byli svědky toho, jak se někdo projevuje „zbožným kráčením a řečí“? Jak podle vás ovlivňují skutky a postoj takovéhoto člověka lidi kolem něj?
Abyste studentům pomohli tuto zásadu uplatnit, povzbuďte je, aby se zamysleli nad tím, jak mohou během příštích pár dnů ve větší míře projevovat zbožné kráčení a řeč. Pokud některým studentům nebude nepříjemné říci ostatním členům třídy, jak to plánují udělat, požádejte je, aby se o své nápady podělili. Totéž byste mohli udělat i vy tím, že vydáte svědectví o požehnáních, která přicházejí, když ctíme svou smlouvu křtu.
Pán udílí pokyny týkající se vykonávání obřadu svátosti
Požádejte dvojici studentů, aby přišla dopředu. Jednoho z nich požádejte, aby představoval přítele, který přišel poprvé na shromáždění svátosti a chce vědět, proč se shromážděným roznášejí chléb a voda. Druhého studenta požádejte, aby příteli vysvětlil obřad svátosti. Až jej vysvětlí, vyzvěte členy třídy, aby při studiu těchto následujících veršů našli v písmech oporu pro to, co tento student řekl, a také další postřehy, které by mohli využít, když budou někomu vysvětlovat svátost.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 20:75, a vyzvěte členy třídy, aby text sledovali. (Mohli byste poukázat na to, že dnes používáme při svátosti vodu místo vína. Viz NaS 27:1–2.)
Proč jsme podle vás nabádáni k tomu, abychom společně často přijímali svátost?
V rámci této diskuse požádejte některého studenta, aby přečetl níže uvedená slova staršího Melvina J. Ballarda z Kvora Dvanácti apoštolů. (Mohli byste vysvětlit, že když starší Ballard mluvil o „přistupování ke stolu se svátostí“, myslel tím jednoduše přijímání svátosti.)
Obrázek
Starší Melvin J. Ballard
„To, co může zajistit bezpečí každému muži a každé ženě, je přistoupit každý sabatní den ke stolu se svátostí. Za týden se příliš nevzdálíme – ne natolik, abychom při procesu sebezkoumání nemohli napravit chyby, kterých jsme se dopustili. … Cesta ke stolu se svátostí je pro Svaté posledních dnů cestou bezpečí.“ (Bryant S. Hinckley, Sermons and Missionary Services of Melvin Joseph Ballard [1949], 151.)
Napište na tabuli tyto nadpisy:
Co slibujeme my Co slibuje Pán
Vyzvěte polovinu studentů, aby si přečetla Nauku a smlouvy 20:77–79 a zjistila, co slibujeme, když přijímáme svátost. Druhou polovinu vyzvěte, aby si přečetla tytéž verše a zjistila, co slibuje Pán. Poté, co studentům poskytnete dostatek času na to, aby si verše prostudovali, je požádejte, aby řekli, co našli. Požádejte některého z nich, aby jejich odpovědi psal na tabuli pod odpovídající nadpisy. Při vyplňování sloupců studenti rozpoznají tyto zásady:
Když přijímáme svátost, dosvědčujeme, že jsme ochotni vzít na sebe jméno Ježíše Krista, že na Něj budeme vždy pamatovat a že budeme dodržovat Jeho přikázání.
Jsme-li věrni slibům, které během svátosti činíme, můžeme mít vždy Ducha, aby byl s námi.
Mohli byste studentům navrhnout, aby si tyto pravdy v písmech označili.
Když porovnáte výčet na tabuli s Naukou a smlouvami 20:37, jaké podobnosti vidíte mezi sliby, které činíme během svátosti, a smlouvou křtu?
Vysvětlete, že když přijímáme svátost, obnovujeme smlouvu, kterou jsme uzavřeli, když jsme byli pokřtěni a konfirmováni.
Jak můžeme projevovat ochotu vzít na sebe jméno Ježíše Krista? (Možné odpovědi: můžeme stát za tím, co je správné, říkat druhým, že jsme členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, dělit se o svou víru v Krista a podílet se na Jeho díle.)
Co můžeme například dělat, abychom vždy pamatovali na Spasitele?
Jak nám přijímání svátosti pomáhá projevovat se „zbožným kráčením a řečí“?
Abyste studentům pomohli porozumět tomu, jak cenné je mít za společníka Ducha, požádejte některého z nich, aby přečetl níže uvedený citát z příručky Věrni víře. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na požehnání plynoucí z obnovování smlouvy křtu.
„Když dodržujete smlouvu křtu, získáváte velká požehnání. Když ji obnovujete, Pán obnovuje zaslíbené odpuštění vašich hříchů. Očištěni od hříchu jste schopni „vždy míti jeho Ducha, aby byl s [vámi]“ (NaS 20:77). Stálé společenství Ducha je jedním z největších darů, které můžete obdržet ve smrtelnosti. Duch vás bude doprovázet po cestách spravedlivosti a pokoje a povede vás k věčnému životu s vaším Nebeským Otcem a s Ježíšem Kristem.“ (Věrni víře – slovník evangelia [2004], 56.)
Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím (nebo si zapsali), jak se tento týden připraví na přijímání svátosti. Mohli byste se podělit o své svědectví o tom, jak cenné je každotýdenní obnovování smlouvy křtu.
Pán udílí vedoucím Církve pokyny týkající se řádné správy církevních záznamů o členství
Shrňte Nauku a smlouvy 20:81–84 tím, že studentům řeknete, že nositelé kněžství byli v počátcích Církve vedeni k tomu, aby zaznamenávali jména lidí, kteří vstoupili do Církve. Tato jména zapisovali do knihy. Jména lidí, kteří od Církve odpadli, byla z knihy vymazána. A členové Církve, kteří se stěhovali z jednoho místa na jiné, si s sebou museli vzít osvědčení o členství, aby ho předali novým vedoucím kněžství. V dnešní době církevní vedoucí nadále řádně spravují záznamy o členství, ale používají k tomu efektivnější metody.
Lekci byste mohli zakončit tím, že vydáte svědectví o naukách a zásadách, o kterých se v ní hovořilo.
6. dubna 1830, během shromáždění, na kterém byla znovuzřízena Církev Ježíše Krista, konfirmovali Joseph Smith a Oliver Cowdery několik lidí, kteří byli předtím pokřtěni, a udělili jim dar Ducha Svatého. (Viz History of the Church, 1:61.)
Toho dne byli pokřtěni a konfirmováni i rodiče Josepha Smitha. Pro Proroka to byla tak radostná událost, že zvolal: „Bůh buď pochválen! Dožil jsem se toho, že jsem viděl svého otce pokřtěného do pravé Církve Ježíše Krista!“ (Lucy Mack Smith, History of Joseph Smith by His Mother, ed. Preston Nibley [1958], 168; viz také History of the Church, 1:79.)
Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů učil tomu, že modlitba a studium písem nám pomáhají dodržovat smlouvu křtu a vždy pamatovat na Pána.
Obrázek
Starší David A. Bednar
Zamyslete se nad tím, proč se modlíme a studujeme písma. … Tyto svaté návyky nám v prvé řadě slouží k tomu, abychom neustále pamatovali na Nebeského Otce a Jeho Milovaného Syna, a jsou předpokladem pro neustálé společenství Ducha Svatého.“ („Přijmi Ducha Svatého“,Liahona, listopad 2010, 96.)
Tato slova presidenta Jamese E. Fausta z Prvního předsednictva nám mohou pomoci porozumět tomu, jak je společenství Ducha Svatého cenné:
Obrázek
President James E. Faust
„Křest ponořením je ‚úvodním obřadem evangelia a … musí býti následován přijetím daru Ducha Svatého, aby byl úplným‘. [Průvodce k písmům, „Křest, křtíti“, 77.] …
Jsou-li ti, kteří mají tento duchovní dar, způsobilí, mohou se ve všech činnostech v životě, duchovních i světských, těšit z většího porozumění, obohacení a vedení. Duch Svatý nám svědčí o pravdě a vštěpuje nám do duše skutečnost, že Bůh Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus žijí, s takovou jistotou, že od této znalosti nás nemůže oddělit žádná pozemská síla nebo pravomoc. [Viz 2. Nefi 31:18.] Nemít dar Ducha Svatého je skutečně něco jako mít tělo bez imunitního systému. …
Ti, kteří vlastní dar Ducha Svatého, mohou po křtu a konfirmaci obdržet více světla a svědectví. Je to proto, že dar Ducha Svatého je ‚stálý svědek a vyšší dar než běžný projev Svatého Ducha‘. [James R. Clark, comp., Messages of the First Presidency of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, 6 vols. (1965–1975), 5:4.] Je to vyšší dar, protože dar Ducha Svatého může působit jako ‚očistný prostředek sloužící k očištění člověka a k jeho posvěcení od veškerého hříchu‘. [Bible Dictionary, „Holy Ghost“, 704.]“ („Znovuzrození“, Liahona, červenec 2001, 70.)