V létě 1831 se někteří Svatí, kteří se shromáždili v Ohiu, vydali na cestu, aby se usadili v oblasti kraje Jackson ve státě Missouri. Ve zjevení daném Proroku Josephu Smithovi 20. července 1831 označil Pán Independence v Missouri „ústředním místem“ Sionu. (NaS 57:3.) Svatí měli začít v této oblasti kupovat pozemky a také měli při přípravě na budování Sionu dodržovat Pánova přikázání. Avšak časem vyvstaly mezi Svatými a mnohými občany kraje Jackson nesváry, které vedly k násilnostem lůzy vůči Svatým. V listopadu a v prosinci 1833 byli Svatí nuceni kraj Jackson opustit.
Náměty pro výuku
Pán označuje Independence ve státě Missouri za ústřední místo Sionu
Před začátkem hodiny vyrobte ceduli s nápisem Kirtland ve státě Ohio a umístěte ji na jednu stranu místnosti. Na druhou stranu místnosti umístěte ceduli s nápisem Independence ve státě Missouri. Nebo, pokud chcete, můžete na tabuli nakreslit jednoduchou mapu Středozápadu Spojených států s jasně vyznačenými městy Kirtland a Independence. (Viz Mapy míst z historie Církve, mapa 6, „Stěhování Církve na západ“.) Tuto mapu využívejte během výuky lekce.
Na úvod vyzvěte studenty, aby si představili, že zrovna táboří a zjistí, že se blíží bouřka.
Jak například je možné najít před bouřkou úkryt? Jak by v této situaci pomohl stan?
Vysvětlete, že prorok Izaiáš popsal Sion jako hodně velký stan. Řekl: „Rozšiř místo stanu svého, a čalounů příbytků svých roztáhnouti nezbraňuj; natáhni i provazů svých, a kolíky své utvrď.“ (Izaiáš 54:2.) Při naplňování tohoto proroctví Pán neustále poskytuje vedení Prvnímu předsednictvu a Kvoru Dvanácti apoštolů při zřizování kůlů Sionu po celém světě.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 64:41–43. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na požehnání, jež Pán slíbil spravedlivým, kteří se shromáždí v Sionu.
Jaká požehnání Pán slíbil spravedlivým, kteří se shromáždí v Sionu?
Vysvětlete, že v červenci 1831 Pán prohlásil, že země Missouri je zaslíbenou zemí Sionu a že Independence v Missouri je „ústředním místem“ města Sion. (Viz NaS 57:1–3.)
Požádejte některého studenta, aby se postavil nebo posadil k ceduli s nápisem Independence, Missouri. Jiného studenta požádejte, aby nakreslil na tabuli obrázek stanu. (Pokud máte dostatečně velkou třídu, mohli byste zvážit možnost donést na hodinu stan a požádat jednoho nebo dva studenty, aby ho postavili, přičemž budou představovat Svaté, kteří začínají budovat město útočiště.)
Postavili jste někdy stan špatně nebo jste se ho pokusili postavit, aniž byste měli všechny díly? Co se stalo?
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Nauku a smlouvy 105:5 a zjistili, jak musí být „stan“ Sionu zbudován, aby ho Pán přijal. Požádejte je, aby se podělili o to, co zjistili.
Napište na tabuli tuto zásadu: Sion musí být zbudován na zásadách zákona celestiálního království. Vysvětlete, že poté, co Pán v roce 1831 zjevil polohu země Sion, přišla od Něj během následujících dvou let mnohá další zjevení, v nichž popsal zásady, na základě kterých mají Svatí zbudovat Sion.
Rozdělte studenty do čtyř skupin a každé z nich zadejte jeden z odkazů uvedených na tabuli. Vyzvěte studenty v jednotlivých skupinách, aby si verše, které jim byly přiděleny, přečetli a aby vyhledali zásady spravedlivosti nebo přikázání, jimiž se museli Svatí řídit, aby se jim podařilo zbudovat Sion.
Poté, co si studenti dané verše prostudují, je požádejte, aby se podělili o to, co našli. Některého z nich požádejte, aby psal jejich odpovědi na tabuli. (V odpovědích studentů by mělo zaznít toto: žít podle zákona zasvěcení a usilovat o blaho druhých [NaS 82:17–19]; postavit chrám a obdržet v něm pokyny [NaS 97:10–14]; být čistý v srdci [NaS 97:16, 21]; dodržovat přikázání [NaS 97:25–26]; a posvětit se a „vyj[ít] z Babylona“, což znamená odvrátit se od světskosti [NaS 133:4–5].)
Jak mohl život podle těchto zásad spravedlivosti pomoci Svatým zbudovat Sion a získat ochranu před duchovními bouřemi? Jak může život podle těchto zásad pomoci zajistit ochranu nám v dnešní době?
Mohli byste zvážit možnost požádat několik studentů, aby si vzali písma a postavili se nebo posadili k ceduli s nápisem Kirtland, Ohio, a jednoho nebo dva z nich požádat, aby přešli k ceduli s nápisem Independence, Missouri a postavili se nebo posadili tam. Vysvětlete, že poté, co Pán v červenci roku 1831 zjevil, kde se má nacházet Sion, se mnozí Svatí vydali na více než 1 400 kilometrů dlouhou cestu do Independence v Missouri, aby se tam usadili a začali budovat Sion. Ostatní zůstali v Kirtlandu a v dalších oblastech na východě. V Kirtlandu byl pak 17. února 1834 zorganizován kůl.
Ukažte na obrázek stanu (nebo na stan, který jste přinesli do třídy). Vysvětlete, že když Svatí společně pracovali na budování Sionu, ochranná požehnání Sionu se vztahovala na všechny, dokonce i na ty, kteří v missourském městě Independence nežili. Svatí pracovali společně, aby k položení základů města Sion přispívali finančními i materiálními prostředky. Vyzvěte studenty, aby si představili, že stan Sionu má přístřešek, který schová i Svaté v Kirtlandu.
Mezi Svatými a ostatními obyvateli Missouri dochází k rozepřím
Abyste studentům pomohli porozumět událostem, k nimž došlo v Ohiu a Missouri v letech 1831 až 1833, požádejte některého studenta u cedule s nápisem Kirtland, aby přečetl následující vysvětlení toho, jak Svatí v kůlu Sionu Kirtland podporovali budování ústředního místa Sionu v Missouri. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na to, co někteří Svatí v Kirtlandu udělali, aby napomohli založení Sionu.
Kirtland, Ohio: Během řady konferencí konaných v listopadu 1831 sestavili Joseph Smith a další vedoucí Církve sbírku všech zjevení, která byla do té doby přijata, a zamýšleli vydat je tiskem v knižní podobě. Oliver Cowdery a John Whitmer dostali za úkol vzít tato zjevení do Missouri, aby je mohl William W. Phelps vytisknout jako Knihu přikázání. Během let 1831 a 1832 dostával Joseph Smith i nadále zjevení a pokračoval v překladu Bible. Na jaře roku 1832 se Joseph vydal do Missouri, aby navštívil Svaté v Sionu a varoval je, že Satan usiluje o to, aby „odvrátil srdce jejich od pravdy“ (NaS 78:10), a aby koordinoval činnost biskupových zásobáren v Kirtlandu a Independence. Někteří členové Církve v Ohiu přispěli penězi, aby pomohli zakoupit pozemky a zásoby v Missouri. Mnozí Svatí se i nadále stěhovali do Sionu a do konce roku 1832 přibližně jedna třetina členů Církve žila v kraji Jackson.
Jak Joseph Smith a další Svatí v Kirtlandu pomohli Svatým v Missouri při zakládání Sionu?
Požádejte některého studenta, aby přečetl informace o úsilí Svatých zbudovat město Sion. Vyzvěte členy třídy, aby zjistili, co Svatí udělali správně, a co špatně, když začali budovat Sion.
Independence, Missouri: Parley P. Pratt popsal, jak se Svatí usazovali v Sionu, těmito slovy: „Pokoj a hojnost korunovaly jejich práci a pustina se obrátila v úrodné pole.“ (Autobiography of Parley P. Pratt, ed. Parley P. Pratt Jr. [1938], 93.) Církevní vedoucí v Missouri pracovali na tom, aby uspokojili potřeby přicházejících Svatých. To zahrnovalo nákup pozemků, zřízení obchodu a tiskárny. Do července 1833 vzrostl počet Svatých posledních dnů na téměř 1 200 členů. Nicméně vedoucím a Svatým se nevyhýbaly problémy. Někteří členové dopustili, aby jim vlastní sobeckost a chamtivost zabránily řídit se zákonem zasvěcení.
Kromě těchto problémů, které si Svatí způsobovali svou vlastní neposlušností, čelili sporům s původními obyvateli dané oblasti. Obyvatelé Missouri se začali čím dál více znepokojovat rychlým nárůstem počtu „mormonů“ a jejich vlivem na místní ekonomiku a politiku. Místní náboženští vůdci nesouhlasili s tím, čemu věřili Svatí. Jeden náboženský vůdce roznášel o členech Církve lži a vybízel občany, aby se vůči nim dopouštěli násilí. V červenci 1833 zveřejnil W. W. Phelps článek s názvem „Free People of Color“ [„Svobodní lidé tmavé pleti“], který varoval misionáře před tím, aby hlásali evangelium mezi otroky. Ti občané Missouri, kteří byli zastánci otrokářství, učinili nesprávný závěr, že Svatí zvali do Missouri osvobozené otroky. To ještě přispělo k již tak napjaté situaci v tomto státě. 20. července 1833 vyhodila lůza na ulici tiskařský lis, srovnala tiskárnu se zemí, zničila většinu nesvázaných stránek Knihy přikázání, natřela biskupa Partridge a obráceného Charlese Allena dehtem a vyválela je v peří a naplnila obyvatele města strachem. Projevy nepřátelství pokračovaly i nadále a Svatí byli nuceni v listopadu a prosinci toho roku kraj Jackson opustit.
Jak byste se asi cítili, kdybyste byli jedním ze spravedlivých Svatých, kteří doufali v ochranu od Pána, ale byli donuceni opustit kraj Jackson?
Co byste řekli, kdyby se vás někdo zeptal, proč nebyli první Svatí schopni vybudovat město Sion? (Abyste studentům pomohli odpovědět na tuto otázku, mohli byste je vyzvat, aby si přečetli Nauku a smlouvy 101:6–7; 103:2–4; 105:3–4, 9.)
Pokud jste je doposud nepožádali, aby se vrátili na své místo, udělejte to nyní.
Jaká je budoucnost Sionu?
Požádejte některého studenta, aby přečetl Nauku a smlouvy 97:21. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zaměřili se na to, jak Pán popsal Sion. Mohli byste studentům navrhnout, aby si označili slova, která učí této pravdě: Sion jsou čistí v srdci. Poukažte na seznam zásad a způsobů chování na tabuli a položte tyto otázky:
Jak tyto spravedlivé zásady pomáhají lidem stát se čistými v srdci?
Jakou úlohu při budování Sionu máme dnes my? (Můžeme žít spravedlivě a povzbuzovat druhé, aby tak žili také. Když žijeme podle evangelia a dělíme se o ně, hranice Sionu se zvětšují, jeho kůly se posilují a Bůh žehná Svatým ochranou.)
Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad zásadami spravedlivosti, které jsou na tabuli. Povzbuďte je, aby si do studijního deníku nebo zápisníku napsali cíl žít podle jedné z nich věrněji.
Komentář a historické souvislosti
Sion musí být zbudován na zásadách spravedlivosti
Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů hovořil o požadavcích vybudovat Sion na zásadách zákona celestiálního království:
Obrázek
Starší D. Todd Christofferson
„Velká část práce při zakládání Sionu spočívá v našem osobním úsilí stát se čistými v srdci. (Viz NaS 97:21.) ‚Sion nemůže býti zbudován, ledaže to bude podle zásad zákona celestiálního království,‘ řekl Pán; ‚jinak ho nemohu přijmouti k sobě.‘ (NaS 105:5.) Zákon celestiálního království samozřejmě představuje zákon a smlouvy evangelia, které zahrnují naše neustálé pamatování na Spasitele a náš slib poslušnosti, oběti, zasvěcení a věrnosti.
Spasitel kritizoval některé první Svaté kvůli tomu, že měli ‚chtivá … přání‘. (NaS 101:6; viz také NaS 88:121.) Tito lidé žili ve světě, ve kterém neexistovala televize, film, internet ani iPody. Jsme my, ve světě, který je dnes zaplaven sexuálně zabarvenými obrazy a hudbou, prosti chtivých přání a s nimi spojeného zla? Vzdáleni snahám posouvat hranice cudného oblečení nebo oddávání se zprostředkovaným nemorálnostem pornografie, máme hladovět a žíznit po spravedlivosti. Abychom mohli přijít do Sionu, nestačí, abychom, vy i já, byli o trochu méně zlovolní než druzí. Máme se stát nejen dobrými, ale svatými muži a ženami. Vzpomeňme na slova staršího Neala A. Maxwella a postavme si jednou pro vždy svůj dům v Sionu a vzdejme se letní chaty v Babylonu. (Viz Neal A. Maxwell, A Wonderful Flood of Light [1990], 47.)“ („Pojďte do Sionu“,Liahona, listopad 2008, 38–39.)
Biskup Keith B. McMullin z Předsedajícího biskupstva vyjmenoval několik zásad, na kterých má být Sion vybudován:
Obrázek
Biskup Keith B. McMullin
„Smlouva zasvěcení zahrnuje oběť; obsahuje v sobě lásku, práci a soběstačnost a je zásadní pro založení Božího království. Pán řekl, že Sion lze vybudovat pouze podle zásad zákona celestiálního království. [Viz NaS 105:5.] Smlouva zasvěcení je ústředním bodem tohoto zákona. Jednoho dne ji budeme používat v plnosti. Tato smlouva zahrnuje ‚věnování svého času, talentů a prostředků na péči o potřebné – ať již duchovně, nebo časně – a na budování Pánova království‘. [Viz Ensign, Aug. 1984, 4; Tambuli, Dec. 1984, 7.]
Tyto zásady lásky, práce, soběstačnosti a zasvěcení jsou dány Bohem. Ti, kteří je přijímají a řídí se podle nich, se stávají čistými v srdci. Spravedlivá jednota je charakteristickým znakem jejich společenství. Jejich pokoj a soulad se stávají korouhví národům. Prorok Joseph Smith řekl:
‚Budování Sionu je věcí, která zajímala lid Boží v každé době; je to téma, kterým se proroci, kněží a králové zaobírali se zvláštním potěšením; … nám je dáno, abychom viděli slávu posledních dnů, podíleli se na ní a pomáhali jí, aby se valila kupředu, … díl[o], které je předurčeno k tomu, aby uskutečnilo zničení mocností temnoty, obnovení země, slávu Boží a spasení lidské rodiny.‘ [Učení presidentů Církve: Joseph Smith [2008], 509–510; zvýraznění přidáno.]“ („Pojď k Sionu! Pojď k Sionu!“Liahona, listopad 2002, 96.)
Proč se prvním Svatým nepodařilo vybudovat svaté město?
Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů učil:
Obrázek
Starší D. Todd Christofferson
„Pod vedením Proroka Josepha Smitha se první členové Církve snažili založit ústřední místo Sionu ve státě Missouri, ale nebyli hodni svaté město vybudovat. Pán uvedl jeden z důvodů, proč se jim to nepodařilo:
‚Nenaučili se býti poslušní věcí, jež jsem požadoval z rukou jejich, ale jsou plni všelikých druhů zla, a neudělují ze jmění svého, jak se sluší na svaté, chudým a sužovaným mezi sebou;
a nejsou jednotni podle jednoty požadované zákonem celestiálního království.‘ (NaS 105:3–4.)
‚Mezi nimi byla střetávání a sváry a závidění a rozbroje a chtivá a žádostivá přání; tudíž těmito věcmi pošpinili dědictví své.‘ (NaS 101:6.)
Než abychom však tyto první Svaté odsoudili příliš tvrdě, měli bychom raději zkoumat sami sebe, zda náhodou nejsme stejní.
Sion je Sionem díky charakteru, vlastnostem a věrnosti svých obyvatel. Pamatujte na to, že ‚Pán nazval lid svůj Sionem, protože byli jednoho srdce a jedné mysli a přebývali ve spravedlivosti; a nebylo žádných chudých mezi nimi‘. (Mojžíš 7:18.) Chceme-li v našich rodinách, odbočkách, sborech a kůlech po celém světě utvrdit Sion, musíme se pozvednout na úroveň tohoto měřítka. Bude nutné, abychom se 1) sjednotili a byli jednoho srdce a jedné mysli; 2) abychom se jako jednotlivci i kolektivně stali svatým lidem; a 3) abychom pečovali o chudé a potřebné tak efektivně, že mezi sebou vymýtíme chudobu. Nemůžeme s tím čekat na to, až Sion přijde – Sion přijde jen tehdy, když to uskutečníme.“ („Pojďte do Sionu“,Liahona, listopad 2008, 37–38.)
Vytváření kůlů je podobné zakládání měst Sionu
Starší Bruce R. McConkie vysvětlil, že kůl je místo, kde se shromažďují Svatí, kteří žijí po celém světě:
Obrázek
Starší Bruce R. McConkie
„Kůl má zeměpisné hranice. Vybudovat kůl je podobné jako založit město svatosti. Každý kůl na zemi je shromažďovacím místem pro ztracené ovce Izraele, které žijí na jeho území. …
Každý z nás si může vybudovat Sion ve svém vlastním životě tak, že bude čistý v srdci. A zaslíbení zní: ‚Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.‘ (Mat. 5:8.) Každý z nás může rozšířit hranice Sionu tím, že shromáždí své přátele a bližní do stáda Izraele.“ („Come: Let Israel Build Zion“, Ensign, May 1977, 118.)
Návrat Josepha Smitha z Missouri do Kirtlandu
Poté, co Joseph Smith navštívil Svaté v Missouri, napsal o své zpáteční cestě do Kirtlandu toto:
Obrázek
Prorok Joseph Smith
„6. května [1832] jsem si na rozloučenou potřásl rukou s bratřími v Independence a společně s bratry Rigdonem a Whitneym jsem se vydal zpátky do Kirtlandu, dostavníkem do St. Louis, odtud do Vincennes v Indianě a odtud do New Albany, což je poblíž vodopádů na řece Ohio. Než jsme přijeli na posledně jmenované místo, koně se splašili, a zatímco cválali v plné rychlosti, biskup Whitney se pokusil z dostavníku vyskočit, ale protože měl moc těsný kabát, zachytil se nohou v kole a na několika místech včetně chodidla si ji zlomil; zároveň s ním jsem vyskočil i já, ale nezranil jsem se. Po dobu čtyř týdnů jsme zůstali v hostinci pana Portera v Greenville, zatímco starší Rigdon jel rovnou do Kirtlandu. Za celou tuto dobu nevynechal bratr Whitney ani jedno jídlo či noční spánek a doktor Porter, bratr majitele hostince, jenž o něj pečoval, řekl, že je politováníhodné, že jsme tam s sebou neměli žádné ‚mormony‘, protože ti dokáží srovnat zlomené kosti či učinit cokoli jiného. Zůstal jsem s bratrem Whitneym a sloužil jsem mu až do doby, kdy bylo možné ho přesunout. Zatímco jsme byli na tomto místě, často jsem chodil do lesů, kde jsem uviděl několik čerstvých hrobů; a jednoho dne, když jsem vstal od večeře, šel jsem přímo ke dveřím a začal jsem silně zvracet. Vyzvracel jsem velké množství krve a jedovaté hmoty a tělem mi zachvívaly natolik silné křeče, že se mi během několika okamžiků vykloubila čelist. To se mi podařilo napravit vlastníma rukama, načež jsem co nejrychleji přispěchal k bratru Whitneymu (jenž byl upoután na lůžko); ten na mě vložil ruce a ve jménu Pána mi požehnal; a hned jsem byl uzdraven, i přesto, že byl účinek toho jedu natolik silný, že mi s hlavy vypadalo mnoho vlasů. Buď mému Nebeskému Otci díky za to, že zasáhl v mém zájmu v tomto krušném okamžiku, ve jménu Ježíše Krista. Amen.
Bratr Whitney byl kvůli své noze upoután na lůžko již téměř čtyři týdny, když jsem po procházce v lesíku vstoupil k němu do pokoje a zeptal se ho, zda by souhlasil s tím, abychom se ráno vydali na cestu domů; jeli vozem asi 7 kilometrů k řece a tam by na nás čekal přívoz, kterým bychom se rychle přeplavili přes řeku, kde by čekal kůň, který by nás dovezl přímo k přístavišti na čekající loď, kterou bychom před desátou hodinou vypluli nahoru po řece a dostali se tak v pořádku domů. Sebral odvahu a řekl mi, že půjde. Další den ráno jsme vyrazili na cestu a našli jsme vše, jak jsem mu řekl, díky čemuž jsme se už před desátou hodinou plavili rychle proti proudu řeky a vylodili se pak ve Wellsville, odkud jsme jeli dostavníkem do Chardonu a odtud vozem do Kirtlandu, kam jsme dorazili někdy v červnu.“ (History of the Church, 1:271–272.) (Viz také Church History in the Fulness of Times Student Manual, 2nd ed. [Church Educational System manual, 2003], 116.)
Projevy nepřátelství v kraji Jackson
„Než skončil duben [1833], začal se projevovat duch pronásledování. Místní obyvatelé nejprve varovali členy Církve, že se jim nelíbí příjezd tolika Svatých posledních dnů, kteří, jak se obávali, je u voleb brzo přehlasují. Svatí pocházeli především ze severních států a všeobecně nesouhlasili s držením černochů v otroctví, což bylo tehdy ve státě Missouri legální. …
Opozice se postarala o to, aby koloval oběžník, který je někdy označován jako tajná ústava, aby získala podpisy těch, kteří toužili odstranit ‚mormonskou metlu‘. Tyto nepřátelské pocity vyvrcholily 20. července 1833, kdy se lůza v počtu asi 400 mužů shromáždila v budově soudu v Independence, aby zkoordinovala své úsilí. Vedoucím Církve byl předložen soupis požadavků, které vyzývaly Svaté, aby opustili kraj Jackson; aby přestali tisknout své noviny Evening and the Morning Star; a aby nedovolili žádným dalším členům Církve přijít do kraje Jackson. Když lůza zjistila, že vedoucí Církve tyto nezákonné požadavky nepřijmou, zaútočila na kancelář novin, která byla zároveň domovem vydavatele Williama W. Phelpse. Útočníci ukradli tiskařský lis a budovu srovnali se zemí. …
23. července [1833] přišla lůza znovu a církevní vedoucí nabídli sami sebe jako výkupné s podmínkou, že se jejich lidem nic nestane. Lůza ale vyhrožovala, že újmy dojde celá Církev, a donutila bratří, aby souhlasili s tím, že všichni Svatí posledních dnů tento kraj opustí. Jelikož byla její činnost nelegální a v rozporu s ústavou Spojených států i státu Missouri, obrátili se církevní vedoucí s žádostí o pomoc na guvernéra státu, Daniela Dunklina. Ten je informoval o jejich občanských právech a poradil jim, aby si najali právního zástupce. …
Ke konci roku 1833 většina Svatých překročila řeku Missouri a dostala se na sever do kraje Clay, kde našla přechodné útočiště.“ (Naše dědictví – stručná historie Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů [1996], 40, 42, 43.)